Napsal: Pavel Cody Ungr| Kategorie: Knihy, Recenze
23. března 2013 000 12:26
Na konci března Kniha Zlín vydává další severskou spisovatelskou bombu. Po strhujících detektivkách-thillerech Joa Nesbøho přichází s prvotinou Kristiny Ohlssonové Nechtění. Kateřina Krištůfková, která překládá detektivky Joa Nesbøho, tvrdí, že je Kristina Ohlssonová jediná, která se mu může vyrovnat. Nevím, Nesbøho jsem zatím nečetl, ale pokud je Kristina Ohlsonová srovnatelná, tak je třeba Joa Nesbøho číst.
Dostal jsem k dispozici “reading-copy”, takže jsem si mohl na svém tabletu v aplikaci Kindle přečíst tuto detektivku v předstihu. Kniha Zlín je známá s tím, že aktivně spolupracuje s blogery a jednou za čas uvolňuje několik elektronických knih “reading-copy” pro blogery. Vlastně jen díky tomu jsem se dostal k žánru detektivky, který jsem nikdy předtím nečetl. Což je možná škoda.
Koupil jsem si Nexus 4. Podle mě nejlepší telefon s Androidem na trhu. Navíc je téměř o 10 000 levnější než iPhone. Tenhle telefon, ale v Česku koupíte maximálně na Aukru. Čeští operátoři se shodně vyjádřili, že nejlepší a velmi žádaný telefon s Androidem do nabídky zařazovat nebudou (Vodafone, O2, T-Mobile). Czech Computer (CZC) mi ani neodpověděl. Mimo jiné, způsob jak vedou správu svého twitter účtu, to je vážně selhání na plné čáře. Ale zpět k tématu. V Česku si prostě oficiálně Nexus 4 nekoupíte. V Česku si už Nexus 4 můžete koupit, ale není to oficiální česká distribuce, jsou to všechno přístroje z dovozu jejichž minimální cena je okolo 10 450 Kč. Pokračujte ve čtení článku “Jak si objednat/koupit Nexus 4 ze zahraničí (z Německa)” »
Lidé potřebují fantazii, aby byli lidmi. Aby se udrželi v místech, kde se padající anděl potkává se stoupající opicí. S vílami zubničkami, otci prasátek,… je to jako trénink. Musíte začít s tím, že se naučíte věřit malým lžím. Abychom pak uvěřili i těm velkým. Spravedlnost. Milosrdenství. Povinnost. A takové věci. Vezměte vesmír, rozemelte jej na nejmenší prach, ten přesejte přes to nejjemnější síto a pak mi ukažte jediný atom spravedlnosti, jedinou molekulu milosrdenství. A přesto… Lidé se pokouší jednat, jako kdyby na světe byl nějaký ideální řád, jako kdyby ve vesmíru existovala nějaká správnost, podle které by se dal posuzovat. Lidé potřebují věřit ve věci, které nejsou. Jak jinak by se pak mohli stát skutečností?
Volný přepis rozhovoru Smrtě a Zuzany z Otce prasátek Terryho Pratchetta.
Na televizi se v podstatě nedívám. Ani ji nevlastním. Mám ji zapnutou tak 3x do roka díky TV kartě v počítači. Naposledy jsem ji měl zapnutou při volbách, předtím při pohřbu Václava Havla a pak myslím, při nějakém důležitém zápase v hokeji (mistrovství světa nebo Olympiáda), kde náš národní tým hrál nějaký zajímavý zápas (vždy ČT 24 nebo ČT 2). České televizní stanice mi nenabízejí program, který by mě zaujal.
Televizní kulturou jsem tedy takřka nepostižen, a proto mi bilboardy T-Mobile („Volej Zadara“) taky nedávaly smysl. Několikrát za rok, když jedu za maminkou do rodné Jilemnice, mám možnost televizi sledovat den. Dost často mě tam něco hrozně naštve. Jako třeba včera.
Letošní Mezi Světy byly po pěti letech první, kdy jsem jel jako účastník a ne jako pořadatel. Díky tomu jsem si celou akci užil intenzivněji a mohl ji tak posoudit i nezávisle a poprvé zvenku. O to více budu možná kritičtější než v předchozích letech, ale věřím, že kamarádi z Divinora to vezmou jako cennou zpětnou vazbu. Podotýkám, že moje účast Mezi Světy byla motivována zejména touhou po setkání a aktivní relaxaci, nikoliv zuřivou touhou po poznání a také nejsem vášnivý sběrač seminářů. Proto je můj článek určitě deformován plněním těchto cílů. Pokračujte ve čtení článku “6. ročník setkání Mezi Světy 2012” »
Druhé krátké pokračování píšu v pátek večer, po skvělém firemním Closed Friday a natěšený na ostravské pohanské setkání V dobré společnosti. Píšu trochu ve stresu způsobeném nebezpečnou soutěží, kterou jsme si na sebe ušili s Tasselhofem. Čtyři dny psal, čtyři dny. Tak to musím honem udělat další díl. Bojím se, že se to bude stupňovat a budeme muset dělat recenze denně. Ale hurá do toho. Magické pomůcky část druhá. Tak copak nám to ta Coreyemma napovídala dnes?
Už je to tu zas. Další díl. Přiznávám se bez mučení, Tasselhof mne poměrně hezky motivuje se svými recenzemi mých recenzí videí. Předně mne doběhl s recenzemi a nutí mě psát častěji. Tímhle článkem jsem si vytvořil zase náskok. Budu také ještě více konstruktivnější a nedostatky recenzovaných videí budu kompenzovat vlastními doporučeními. Takže díky Tassle, inspiruješ mne. A abych jen nechválil, fakt si nemyslím, že kdo nemá doma oltář není pohan. Ještě se pak můžeme bavit co všechno je oltář. Ale dost už handrkování. Nyní nás čeká už další, 5. díl.
5 let jsem pořádal Mezi Světy a 5 let to byla super akce. Nyní už nejsem v organizačním týmu a kluci z Divinora se o to starají sami. Mezi Světy jsou na jiném místě. A proto na ně nemůžu než upozornit touto pozvánkou od Cornyho.