Oživeno: Satan, Ďábel a jeho (pseudo)historie

Napsal: Pavel Cody Ungr | Kategorie: Magie
26. srpna 2012 v 10:32

Před lety jsem napsal článek na tehdy živý a aktivní server Ritual.cz článek o historii bytosti, kterou někteří známe pod jménem Satan nebo Ďábel a jinými. Ačkoliv myslím, že ten článek má své nevýhody, nerad abych zapadl a proto ho nyní z původního umístění republikuji i zde.

 

Poslední dobrou se nejen tu, ale i jinde na internetu rojí zaručeně pravé satanské spolky, zaručeně pravá satanská spiknutí a zaručeně pravé satanské texty a rituály. A to nemluvím o zaručeně pravých satanistech. Proto mě tato situace motivovala k tomu, abych zde publikoval svůj text, který jsem měl připraven na FF 2005. Snad i někoho zde zaujme a bude ho motivovat k hlubšímu zamyšlení, než opět použije zprofanované jméno Satan.

Chtěl bych se věnovat pojmu Satana, Ďábla, Belzebuba či Lucifera.To vše jsou jména, které byla dávána největšímu záporákovi všech dob. Kupodivu zjistíme, že tato jména nejsou identická a co víc nepřísluší ani jedné bytosti. V tomto textu se budu věnovat mýtu evropském,u potažmo křesťanskému a jiných archetypálních bytostí se dotkneme pouze zlehka. Tím myslím například analogie egyptské, sumerské, keneánské atp.

Satan

Slovo Satan vychází z hebrejského saton, což znamená zabraňovat ? přeneseně to můžeme též chápat jako žalobce, nepřítel, protivník a svůdce. Pouze v těchto formách to můžeme najít v Bibli a to například v Knize žalmů 109.6. ?Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici? nebo v jako anděla, který plní Boží příkazy (Chaniel) v KnizeJobově 1.6-12

Souboj dobra se zlem

Všechny démonické síly jsou podřízeny Bohu jehož příkazy vykonávají. Stejně tak i všechny bytosti, které může považovat za Satanské. Toto je dogma a axiom mystického judaismu. Toho judaismu, ze kterého vychází všechny křesťanské věrouky a to samé křesťanství, které má ve své svaté knize, Bibli, posvátné knihy Judaismu včetně Tóry.

Tato nauka bylo později zkažena Parsismem a křesťanství tuto zkaženou a mylnou nauku přejalo. Jména Satan či Belial se vyskytují až velmi pozdě v apokalyptické a křesťanské literatuře ze 7.-9. století našeho letopočtu a nebo v tajné nauce rabínů, kam pronikaly pohanské, nejspíše arabské vlivy. Judaismus a kabbala odmítá odvěký souboj dobra se zlem. Vše stvořil Bůh. A vše co se děje i to co považujeme za démonické či snad satanské je vůle Boží.

Také v Knize Jobově Bůh uznává Satanovu vládu na zemi a to v kapitole první, verši šestém až dvaadvacátém. A dále v .Knize Soudců, kde se dozvídáme, že ?jeho postava splývá s Bohem dohromady, kdo jej uzřel, viděl Boha?

První známka Ďábla se projevila cca 200 let před naším letopočtem a to v apokryfní Knize moudrosti a to díky rozleptávání původních judaistických idejí vlivem Zoroastrismu, kde se poprvé ukazuje rozdělení dobra a zla na Boha a Ďábla, v této apokryfní knize se doslova říká: ?Bůh stvořil člověka k nesmrtelnosti, ale závistí ďábla přišla smrt na zemi.?

 

Chaniel židovský × Satan křesťanský

Jedním z mylných a nesprávných obrazů a jmen ďábla je Lucifer též Luciferus, což je latinské jméno původního herbrejského názvu Chaniel (též psáno Haniel), který se překládá jako jitřenka. Chaniel čili ?Síla omilostnění? je jitřenkou osvětlující temnoty a ohlašující vládu nového dne života. Nepochopení této božské síly vedlo a vede dosud za našich dnů k velikým zmatkům, neboť tato předzvěst Velikého Světla jest ztotožňována se Satanem což můžeme považovat za chybné, neboť Satan se překládá jako proti, protivník což se o Chanielovi ani s nadsázkou a přivřením obou očí říci nedá.

V prvním století před Kristem vznikla pověst o archandělu, který spadnuv z nebe stal se Satanem. Toto byla pouze pověst, nikterak se neopírající o mytologické či jiné podklady Judaismu. Dnes bychom možná řekli drb či pohádka. Církevní otcové, aby vyhověli této pověsti, ztotožnili Lucifera se Satanem, a tím položili základ dnešnímu mylnému křesťanskému názoru o Luciferu. Takže můžeme říci, že Satan rovnající se Luciferovi je smyšlená postava založená na omylu křesťanství a tak je Satan jen křesťanské dogma.

Tento omyl vznikl také nepochopením významu hebrejského slova helel v Iz. 14,12; verš, ve kterém se nachází toto slovo, jest astrálním mýtem, který Izajáš vztahuje na krále babylónského, cituji: “Jakž to, že jsi spadl s nebe, ó lucifeře v jitře vycházející? Poražen jsi až na zem, ještos zemdlíval národy.” Vulgáta překládá slovo helel jako Lucifer, “světlonoš”.Helel značí Venuši jako jitřenku a jen tento výklad dává astrální smysl dotyčnému verši, což je potvrzeno v Knize Jobově 38,7 “Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní a plésali všickni synové boží?”. Ideová analogie Venušina nás nenechá v pochybách. Písmenem He jest zvláště zdůrazněna pasivita toho, co se nechává omilostnit, aby mohlo kráčet vstříc novému životu a hodnota tato jest vyjádřena Chanielem, nikdy Satanem, který jest popřením jakékoliv milosti.

Funkce Chaniela

V Judaismu je pojetí Boha vzhledem ke křesťanství, řekněme, dosti bezvýchodné. Jediný a pravý Bůh jež je nazýván Ajin [ejn] je Bůh nepoznatelný tedy nic. Tedy nikdo z ortodoxně věřících židů nemá šanci Boha dosáhnout, pochopit či poznat. Bůh se na zemi projevuje pouze svým konáním a toto konání se projevuje světlem Božím tedy Ajin Soph Aur [ejn sof or] (zde prosím kabbalisty o pochopení eventuálních nepřesností, kabbalistou nejsem, ale snad i tak jsem se nedopustil výrazných chyb ve výkladu a přepisu). A právě toto světlo Boží je důvodem existence a funkce Chaniela, on je zvěstovatelem a evangelistou světla Božího. Pokud použiji příklad, je to to samé, jako když dříve před automobilem či parní lokomotivou běhal chlapec s červenou vlajkou. Nebo použiji-li příklad jiný, poněkud více drastický z Liber Exemplis (volně přejato). Když je v kostele mše a dovnitř vběhne voják s kulometem (Chaniel) a zastřelí kněze, tak nikdo se neodváží zakročit, protože ví, že za ním jde celá armáda (Bůh).

Vznik Satana

Jak tedy již víme Satan křesťanský byl ztotožněn s Chanielem tedy Luciferem, ale rozhodně mu nebyly přiznány atributy Chaniela, které jsou v podstatě relativně dobré (jde-lito vůbec říci?). Křesťanský Satan, jak jej známe, je jistý kompilát z několika bytostí. První z nich byl jeden z nejvyšších keneánských Bohů krvavý Baal. Dalším komplikačním faktorem, kterým jistě přispěl, byl geografický faktor egyptský. Jak víme z biblické historie židé prodlívali v egyptském područí podstatně dlouhou dobu a tak je jistě egyptská mytologie ovlivnila, takže poté když křesťanská sekta hledala archetypy Satana jistě si nemohla nevzpomenout na egyptského Setha neboli Suteha. Suteh byl bůh války, bouře a pouště, protivník a vrah svého bratra Usireva a taktéž protivník jeho syna Hora. Zosobňoval ničivé síly přírody a byl zlosynem mezi bohy a ztělesněním všeho zla, ovšem ve své podstatě dle egyptské mytologie nebyl ani zlý a ni dobrý. Další bytostí, která se stala předobrazem guláše, jenž byl později nazýván Satan byl Samael, o kterém pohovořím za chvíli.

Tedy pokud to shrneme, tak novodobý křesťanský Satan je kompilátem Baala, Sutecha a Samaela se jménem Chaniela. Ovšem jak ihned uvidíme, tak Satan jako takový má nejblíže k Samaelovi, alespoň dle toho co se o něm můžeme dozvědět. Tedy pokud by nám někdo položil otázku, kdo je Satan, můžeme směle (ne však s jistotou) odpovědět, že se jedná o judaistického Samaela.

Samael

Anděl Samael hebrejsky též Sar Šel Romi (pán Říma) neboť Řím znamenal pro Židy krutost a zkázu. Podle Talmudu Samael byl zlý, pokušitel i anděl smrti, ale má, stejně jako všechny andělské bytosti, i jiskru Boží zvanou nicucin kadišin. Lingvistický rozbor jména Samael nám ukazuje onu dvojakost. Sam = jed žluč a El = síla, princip dobra a svatosti

V kabbale můžeme najít 3 různé polohy Samaela ? Satana:

Satana jecer ha-ra: svůdce khříchu a bezbožnosti, též had v ráji,má za ženu démonku Lilith a zjevuje se též jako incubus.

Satan Kategor: ten který svadí k hříchu a žaluje na svedeného, obžalovává v ohrožení a poukazeje na hříchy, je žalobcem. Je nadřízeným larvám hříchů kategorinům, které si člověk vytváří

Mal?ach ha-mavet: ten který sestupuje a bere duši zemřelým. Prostředek smírného vyrovnání

Ďábel × Bůh

Řekněme si upřímně, že Samael může být nazýván Satanem, ale Ďábel co by odpůrce a protiklad Boha neexistuje. Existuje-li ďábel neexistuje Bůh a arci naopak. Existuje-li Bůh, neexistuje Ďábel. Samael čili Satan je věrným sluhou Božím!

Jména Satanova

Satan ? proti, protivník, žalobce, odpůrce

Beliar (též Belial)? objevuje se v apokryfním díle Nanebevstoupení Izaiášovo

Belezebul ? spojení jména keneánského boha Baala a slov Zebul, což znamená výkaly a hnůj

Lucifer, Luciferus = Chaniel = Phosphoros, Eósphoros ? Jitřenka, síla omilostnění

Vznik a původ křesťanského Satana

V 7. století před naším letopočtem vznikl příběh, který se později stal vzorem křesťanským kněžím, aby z něj utvořili postavu dogmatického Satana. Předobrazem je keneánská legenda o bohu úsvitu Šacharovi, který se zrodil z lůna či pekla velké matky bohyně. Šachar byl jitřenkou, který jako první i poslední vzdoroval slunci. Pokusil se zmocnit slunečního trůnu, ale byl poražen a svržen. Tento text později byl vložen do úst proroku Izaiášovi a stal se předobrazem pozdějších mylných mýtů o křesťanském Satanovi.

“Jak jsi spadl z nebe, Helelin synu Šachare!

 

V srdci sis říkal,vystoupím na nebesa.

 

Nad hvězdy obtočené vyzvednu svůj trůn

 

A budu pobývat na poradní hoře na nejzazším severu.

 

Vystoupím na hřbet oblaku.

 

S Eljonem se budu měřit”

 

Křesťanský mýtus

O Luciferovi se mluví jako o “synu červánků ranních”, náležel k nebeským řadám a vzhledem ke své kráse patřil k nejkrásnějším andělům (Více Ezechiel 28:13,15). Lucifer byl Bohem pověřen dohledem nad člověkem v zahradě Eden. Lucifer si byl vědom své krásy (sv. Bonaventura) či snad dočasně přišel o rozum (pařížský biskup Vilém z Auvergne). Bůh dal také Luciferovi moc smrti, aby když člověk překročí Boží příkazy, jej ihned usmrtil. Ale Lucifer přemýšlel jinak, donutí člověka porušit Boží zákon a zároveň ho nepotrestá tak, jak bylo od něj požadováno a v tu chvíli si člověk uvědomí, že jeho pravý Bůh a přítel je nikoliv Bůh s velkým B, ale právě Lucifer. Chtěl jej donutit jíst ze stromu poznání, ale neřekne jim nic o stromu života, protože ten kdo z něho okusí nikdy nezemře..

Zosnoval tak vzpoury mezi andělským chórem. Měla se k němu přidat až třetina andělů a po obrovské nebeské bitvě, kde stranu Boha hájil archanděl Michael, obránce světa proti zlu, byl Lucifer i se svými přívrženci svržen z nebe.

Lucifer přišel o právo nosit jméno Jitřenky a dostal tři nová jména: Satan, Ďábel (utrhač) a had (šálič a podvodník). Od té chvíle byl Satan tím,kdo pokoušel lidi a sváděl je ke hříchu a vždy byl tím, který se snažil lidem házet klacky pod nohy. Tedy věčný nepřítel Boha a lidí, neb ti jsou stvořeni k obraz Božímu.

Alternativa k pochopení křesťanského Lucifera

Další variantou je jisté nepochopení a odchýlení se od Božího příkazu. Lucifer je pokušitelem, ale taky likvidátorem slabých a pokušením překonaných. Lucifer chce rychle a krutě odhalit silné jedince a ty jenž svým pokušením odhalí shodí do pekel. Jeho největším darem i zákeřností je poskytnutí bdělého logického rozumu, který může tzv. slabé jedince odchýlit (Abd-Ru-Shin).

Shrnutí

To čím opravdu Satan je a byl a bude nechávám na posouzení laskavého čtenáře, nicméně jen z mého krátkého textu lez vytušit, že rozhodnutí není v tomto ohledu rozhodně jednoduché a jasné a snad pochopíme, že všichni ti, kdo se směle nazývají satanisty IMHO málokdy ví o čem opravdu mluví.

Ovšem ať je Satan křestanský egregor či naděl Samael či Chaniel či snad keneánský Baal nebo egyptský Sutech ? jistě je to entita, se kterou je třeba počítat a její archetyp patří mezi neopomenutelné a každý mág by měl umět a chtít s touto inteligencí v rámci zkušenosti vejít do styku. Ať už jakkoliv (invo, evo, meditace, chaos aj.). Poznání zde vidím jako komplementární složku k dalšímu všestrannému vývoji. Nemusím být “dark” či satanista nebo postmoderní chaos magik, ale jistě je to stránka, kterou je třeba uvnitř nás umět vyvolat a tím poznat.

Zdroje:

  • Josef Veselý, Lucifer a Lilith
  • František Kabelák, Kabalistické zasvěcení, Magia Nigrae
  • Bible Kralická

Článek už četlo 1685 čtenářů.

Původně rodák z krkonošské Jilemnice, nyní už pár let SEO konzultant a aktivní člen Mezinárodní pohanské federace v Praze. Po Ataxu a H1.cz si zkouším práci na volné noze a členství v straně Zelených. Opustil jsme roli národního koordinátora Mezinárodní pohanské federace a užívám si prosté členství. Zároveň sleduji co se kolem mne děje a snažím se zlepšovat sám sebe i okolní svět. Miluju hudbu, tanec a knížky. Rád cestuju a poznávám nové lidi a nové výzvy.Jsem pohan a magik poměrně postmoderního ražení. Nenechám se tím zmást. Řikají mi Cody. Jsem Pavel Ungr.


2 komentáře

Jaroslav A. Polák
Srp 26, 2012 at 13:01

Toho „Belzebula“ máš špatně. V tradičním pojetí je symbolem mnohosti biblický Baal Zebúb (bet-ajin-lamed zajin-bet-vau-bet), Pán much („zebúb“ = „mouchy, ovádi“). Objektivní zdroje však uvádějí, že v biblických dobách žádné takové božstvo uctíváno nebylo, neboť toto jméno zřejmě vzniklo záměrnou deklasující úpravou původního Baal Zebúl, přičemž „Zebúl“ mělo význam „jeho Výsost“. Hebrejsky se kořen ZBL vztahuje k obývání, „zebúl“ je „obydlí, obývání, trvání, místo“. Tedy z pohledu hebrejštiny bychom mohli uvažovat v případě Baal Zebúla i o „místním baalovi“. Vice zde:
http://jaroslavpolak.blog.idnes.cz/c/257791/Pan-jmeni-esej-o-Belzebubovi.html


 
Pavel Ungr
Srp 26, 2012 at 23:02

Díky! Upravím to, nedělal jsme zásadnější úpravy.


 

Napsat komentář

CommentLuv badge

Copyright © 2018 Bloxxter – osobní blog Pavla Ungra o světě. All Rights Reserved.
Theme by sheVcza. Google

%d blogerům se to líbí: