Píšu o tom, co se mi zrovna chce.
Píšu o tom, co se mi zrovna chce.
Možná se ptáte proč takové kategorické odmítnutí a tak silná direktiva hned v názvu článku? No, mám k tomu dobrý důvod. Jsem toho názoru, že dobré věci je třeba podporovat a šířit a doporučovat a ty špatné – o těch ideálně nemluvit. Ale myslím, že v tomto případě jde spíše o varování, aby jste nešlápli do stejného hovna jako my a očividně i mé oblíbené skupiny skupiny Totální nasazení a Deratizéři. Pokračujte ve čtení článku “Nechoďte na Parukářku!” »
Unikátní projekt informací o Necronomiconu v Češtině opět funguje. Díky pracovníkům webhostingu klenot.cz, kteří mi pomohli s převodem najdet svou pravidelnou dávku chapadel na na adrese http://necronomicon.bloxxter.info. Projekt staví na přehlednosti, jednoduchosti a čitelnosti. Příspěvky zde jsou řazeny do témat a můžete změny zde samozřejmě odebírat jako RSS kanál. Design není ohromující (nebyl cílem), byť čistý a přehledný, jde mi jen o předávání informací. U každého příspěvku najdete také zdroj, ze kterého jsem informace čerpal. Každý příspěvek lze komentovat. Projekt obsahuje jednoduché vyhledávání, přehlednou mapu webu i kontaktní formulář.
Před časem jsme informoval o mých přednáškách na FESTIVALU FANTAZIE a rád bych nyní lehce popsal výsledek. Již loni jsme si říkal, že by bylo super mít přednášky připravené dopředu a to všechny a ne to lepit a připravovat na poslední chvíli. No tak samozřejmě, že jsem měl připravenou jen jednu a ostatní jsme řešil poslední týden na poslední chvíli. Uff. Znáte někoho, kdo to dokáže opravdu v rozumném předstihu?
Pokračujte ve čtení článku “FESTIVAL FANTAZIE 2009 – linie Studna a PaganCon” »
Před časem jsem informoval o nové knize Jozefa Kariky Brány Meonu, a protože jsme ji už stačil doslova “zhltnout”, tak přináším snad první recenzi na tuto dlouho očekávanou knihu.
Pokračujte ve čtení článku “Recenze: Jozef Karika: Brány Meonu” »
Před nějakou dobou jsme si mohli povšimnout, že konečně vyšla Goetia. Hned dvakrát. Tedy o to větší má člověk radost, protože si může vybrat. Mou radost z vydání tohoto fenomenálního díla v češtině však zkalilo afektované vyjádření takzvaného Avanaxe. Protože se jeho článek otírá pomlouvačně o lidi, kterých si vážím a mám rád, taktéž si bere do svých neodstředěných úst i mou osobu, považuju za vhodné jeho článek plný polopravd, mystifikací a manipulací uvést na pravou míru. Ano, komu chyběly mé provokativní, rýpavé a kontroverzní články, je na správném místě.
Pokračujte ve čtení článku “Vyšla Goetie. Ale …” »
Včera jsem, díky tomu, že mi to doporučila Terka, navštívil projekci filmu Afganské ženy za volantom na festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. První věc, která mě zaujala, ale v podstatě byla očekávatelná, že na celém filmu bylo velice, velice málo mužů, dovolil bych si to odhadnout na 10%. Projekci jsme shlédli v příjemném a útulném kinu Evald, kde bohužel bylo poněkud přetopeno. Na projekci bylo plno a co se týče obsahu filmu – nejlepší bude nechat hovořit oficiální anotaci:
Svědectví jednoho muže má u afghánského soudu stejnou váhu jako výpověď dvou žen. Když se narodí syn, oslavují se i jeho první zuby, zatímco narození dívky je nezřídka vnímáno jako zklamání. Společnost, kde nerovnost mezi oběma pohlavími vyplývá z manipulativní interpretace koránu, vymezuje ženám velmi malý prostor. Najít proto afghánskou řidičku je nesnadný úkol, který podstoupila slovenská režisérka afghánského původu Sahraa Karimiová. Její dokument sleduje osudy čtyř žen mezi třicítkou a čtyřicítkou – všechny jsou vdané a mají děti. Tři z nich touží po řidičském průkazu, zatímco jedna se už živí jako řidička soukromého minibusu. O svých hrdinkách se ovšem dozvídáme mnohem více, když kamera, za níž stojí žena, vstupuje do privátních prostor obývacích pokojů Afghánek a jejich rodin. Získáváme tak informace o roli genderu v uspořádání afghánské společnosti i o nesnadné cestě tamních žen za emancipací. Kolik z nich autoškolu dokončí? Mají být silnice, stejně jako vše ostatní veřejné, hájemstvím mužů?
Pokračujte ve čtení článku “Sahraa Karimi: Afganské ženy za volantom” »
Tak se jmenoval film, který jsem viděl včera, když jsem jel autobusem se Sešlosti. Příjemně mne to překvapilo, protože poslední dobou filmy, které pouští Student Agency, jsou, jak to říct, nezajímavé.
Pokračujte ve čtení článku “Tančím, abych žil” »
Minulý víkend a pár dní předtím (středa až neděle) proběhl další (druhé) setkání lídí zajímajících se o magii, pohanství, šamanismus, mystiku a jiné duchovní směry – Mezi Světy 2008. Navázali jsme tak na první ročník, který proběhl v loňském roce a dal by se dal zcela neskromně honotit jako úspěšný. Oproti loňském ročníku vidím několik změn o kterých bych rád pohovořil.
Pokračujte ve čtení článku “Mezi Světy 2008” »
Ne nemusíte se bát, že by mě snad něco takového potkalo. Jen poté co jsem podruhé viděl film The Shining (Osvícení též přeládáno jako Záření) od Stanleyho Kubricka, dospěl jsem k názoru, že je potřeba o tom něco málo napsat. Zfilmovaný román Stephena Kinga S. Kubrick zvládl s genialitou sobě vlastní. Minimalistická hudba s geniálním načasováním, zuřivě barevný koberec, obrovské prostory a geometrické linie ve Vás už od začátku vyvolají palčivý pocit něčeho … divného. To divné ve vás vyvolává nejistotu. Ať už je to postava malého Dannyho z hlubokýma očima, hysterická manželka Jacka Torrance, kde nevíte jestli je příbuzná z rodiny Addamsů nebo něco ve stylu barbie stylu ze sitcomu Ženatý se závazky (musím přiznat, že mě trošku štvala).
Pokračujte ve čtení článku “Když máte Osvícení …” »
Když mě Kojot neboli Jaroslav A. Polák před nějakým časem požádal o recenzi, rád jsme přijal, protože mne zajímalo jak píše a taky proto, že fantasy krom kultovních kousků nečtu a valně mě nezajímá. Uvítal jsme to jako nový moment do mého života. Když jsme se na Mezi Světy viděli osobně a on mi knihu předal, tak jsem se hned další týden dal do čtení a šlo to vskutku rychle. Ale než se pustím do samotné recenze, podívejme se na některá data přímo od nakladatelství Brokilon.
Pokračujte ve čtení článku “Recenze: Jaroslav A. Polák: Conan – Třetí krok do hlubin” »