Bloxxter - blog jen tak o životě

Cody, co to prosím znamená, když je něco „klifotické“?

Kojot jej vysvětluje takto:

Klifa je označení pro paralelu sefiry (nádoby na Stromě života), je to energetické centrum na odvrácené straně kabalistického Stromu života (tzv. Stromu smrti). Slovenský mág Jozef Karika klifot (plurál) charakterizuje (v doporučeníhodném článku Filmový horor z pohledu magie – Iniciační význam strachu) takto: „Podle kabalistického učení jsou světy klifotu (střepin) prvotními emanacemi bytí, v nichž nedošlo k vyrovnání, strukturaci a harmonizaci sestupně emanující energie, následkem čehož jsou neuspořádané, chaotické, racionálně nepostižitelné a slouží jako příbytky démonů.“

V případě, že by to nestačilo, asi bych našel něco ještě podrobnějšího, jen dodávám že toto slovo se také překládá jako skořápka, klifotické světy, jsou ty co obklopují svět našeho stvoření. Tedy hermetická kabbala to myslím tvrdí. A možná i židovská.:)

Knihu jsem si čerstvě koupil/a stále ji mám ve stádiu rozečtenosti/ ač mám jinak k dílum Josefa Kariky spíše záporný vztah. Jde opravdu o velmi zajímavou publikace, která mě zaujala hned při prvním nahlédnutí v knihkupectví rozsahem, hloubkou a nevídaným zpracováním některých témat. Myslím, že i jen jako historická kniha by stála za to.

Pokud se týká záporů tak třeba přiznat, že překlad do Češtiny je místy trochu krkolomný. Ač musím přiznat, že díla A.Crowleyho i Lowecrafta stejně jako záležitosti Hermetického rázu znám velmi povrchně, tak už v první třetině knihy jsem našel řadu zavádějících a pochybných informací z dalších oblastí, takže se trochu obávám o relevantnost v oblastech do kterých nahlížím jako laik.

Možná příklad pro ilustraci:
str.127. „Pozn.142/San upozorňuje na další spojitost run a Knihy Zákona. Odvozuje se z písmene ehwaz/nebo také eihwaz/pro písmeno E, což v nejtemnější obskurnosti souvisí se jménem vyslance Hoor-Paar-Kraata, Aiwasse/někdy psáno též Aiwaz/“

Nechci snižovat autoritu obou pánů magiků, ale pominul-li „velmi neotřelou“ teorii se shodou jména, pak nelze naprosto přijmout mentorování o runách od někoho kdo je schopen udělat z run Ehwaz/Ior-kůň/ a Eihwaz/Ihwar-Tis/, totožnou runu jen na základě vizuální podobnosti vizigótského názvu. Ovšem ve Vizigótštině se Ei na začátku a uprostřed slova čte jako Y.
Myslím, že takový zásek se nestává ani tomu kdo má o runách alespoň povrchní znalosti/což z textu nevypadá/.

Ps: Že by Japonská armáda používala k trhání lidí na počátku 30.let Německé ovčáky je velice nepravděpodobné. Zvlášť v zemi s extrémní hrdostí na vlastní chovy kde existovala řada stejně vhodných pracovních plemen.

Díky za záujem o knihu napriek zápornému vzťahu. Budem rád ak poskytne nové podnety.
Uvedená pasáž ohľadom rún je citácia Sana, ktorá mi prišla v súvislosti s kontextom popisovaným v hlavnom texte zaujímavá, takže som ju uviedol ako poznámku pod čiarou (a samozrejme ako priznanú citáciu). Netrúfam si polemizovať ako to San, prípadne autor z ktorého čerpal, pôvodne myslel. Hovorí sa tam o písmene ehwaz „nebo také eihwaz“ pre písmeno E. Ehwaz sa pre „e“ používa, Eihwaz pre „ēo“ alebo „ï“, v čom by som nejaký zásadný problém nevidel. Podstata poznámky je v podobnosti mena Aiwass s názvami daných rún, či už smerom k špekuláciam o okultnej prepojenosti alebo prípadnej podvedomej inšpirácii Crowleyho z tohto zdroja.

Dovolím si nesúhlasiť s tým, že používanie nemeckých ovčiakov Japoncami je „velice nepravděpodobné“. Pokiaľ hovoríme o konaní Japoncov v Nankingu, tak nejde o „počátek 30. let“ ako uvádzate, ale o prelom rokov 1937 – 1938, teda skôr ich záver. V tomto čase malo Japonsko úzke vzťahy s nemeckou Treťou ríšou (nacisti pobývali aj v samotnom Nankingu), dochádzalo k výmenám na rôznych úrovniach, takže nevidím dôvod, prečo nie aj na vojenskej vo využití psov. Používanie nemeckých ovčiakov Japoncami opisuje Iris Changová v knihe The Rape of Nanking, ktorá sa považuje za jeden z najlepších prameňov na danú tému (konkrétne na stranách 6 a 88-89). Zmienku o využívaní nemeckých ovčiakov Japoncami na vojenské účely v prvej polovici 20. storočia nájdete aj v tomto článku: http://www.akitainu.cz/historie.html (Vojenské oddíly byly vysílány do vesnic a vybíjeli vše, kromě Německého ovčáka, který byl zabavován pro vojenské účely.)

Pre opis pôsobenia aktivizovaného klifotického obsahu je však celkom jedno, či napíšeme, že trhali ľudí pomocou nemeckých ovčiakov alebo čiváv. Dôležitá podstata vykreslovaného konania – trhanie ľudí psami – zostáva nezmenená. V tomto duchu doporučujem vnímať aj ostatný text knihy. Vzhľadom k rozsahu, hĺbke a multidisciplinárnosti analyzovaného diania je kľudne možné, že sa tam dostali nejaké nepresnosti v detailoch a pod.; nie som odborník na všetko. Čerpal som v prevažnej miere z prameňov od renomovaných autorov vo svojich odboroch, no v prípade overovania všetkých detailov uvedených v citáciách by príprava knihy netrvala šesť rokov, ale dvadsať. Okrem toho, kniha ani nemá byť historiografická, na čo upozorňujem už v samotnom predslove, kde píšem:
„Vytváření legend patří ke koloritu magické tradice. Je zvláštním rozměrem magie, jehož cílem není podat výčet historických událostí tak, jak ho nabízí vědecká historiografie, nýbrž odlišně – interpretovat ho magickým jazykem. Takto budované legendy jsou vyprávěními, jež jsou utvářeny snoubením fantazie s historickými fakty. Odkrývají iracionální, okultní až snový pohled na dějiny, v případě naší knihy na tragické dějiny 20. století.
Úlohou zde není dokázat, že „to bylo jinak“, než tvrdí běžná historiografie, prohlašovat smyšlenky za historické skutečnosti – jak se to často děje v jiných podobných pracích – ani prosazovat hermetický, antroposofický, astrologický, thelémský či jakýkoliv jiný okultní slovník a dogmata (vůči kterým zůstáváme skeptičtí), ale pootevřít brány k novým dimenzím a způsobům myšlení i vnímání, napomáhajícím vymanit se z konvenčně vymezených trajektorií uvažování.
…
Naše magická legenda o 20. století je takovouto výpovědí, surrealistickým textem, postmoderní hrou imaginace. A právě v tom spočívá její podstata. Čitatel zde vedle sebe bez jakéhokoliv oddělení objeví historiografická fakta, citace renomovaných historiků, magické postřehy a úvahy, i plody čisté fantazie autorů jako Howard Phillips Lovecraft, Terry Pratchett nebo John Ronald Reuel Tolkien. Zůstává jen na něm a na jeho svobodě myšlení, jakým způsobem si tuto surrealistickou textovou koláž utřídí a uspořádá; co pojme za skutečné, co za neskutečné; co za přijatelné, co za nepřijatelné; co za pravdivé a co za fantazijní.
Naše kniha je výzvou ke svobodnému experimentování mysli. V ní může čitatel spojovat fakta i fantasmata čistě podle své vůle, pohybovat se na ostří jejich hranice, nebo ji oboustranně překračovat.“

San a Eihwaz: Eihwaz a Ehwaz rozhodně není to samé, praktikové vědí, že se jedná 2 o odlišné runy. Jak jsem uvedla na své přednášce o postmoderním významu run, je tady jisté vodítko: Eihwaz (tis, luk a šíp, vystavení sebe samých nebezpečí/zkoušce, např. lov, ubývající a přibývající měsíc, v armanen „strážce“ – Aiwass/Aiwaz). Armanenští praktikující chápali Eihwaz jako osobního strážce, což může korespondovat s crowleyho pojetím Aiwaze.
San co se týče run není praktik a postupuje ve stylu K. Granta – hodně dá na dojmy a shodně znějící slova. Slabinou tohoto postupu je, že např. podobně bychom mohli odvodit, že džudo je tradiční židovské bojové umění, pocházející od lat. výrazu „judio“ (džú-dio). Intelektuálně určitě zajímavé, prakticky však úplně mimo…

Pane Cody, údajně patříte k řádu Svob. zednářů, je to pravda? Ba ne, někde jsem četl „zaručenou pravdu“, že Jste v řádů sv. zednářů. No vidíte, jak Jste slavný, Nejste-li členem, tak už Jste jím. A klobouk dolů, žádného jsem v životě neznal.

Děkuji za vyčerpávající odpověď. Opravdu nejsem znalcem řady uváděných magických směrů. Jak jste napsal člověk nemůže/a také nemusí/ znát všechno. Přesto o oblasti Runové magie jisté povědomí mám. A opravdu je toto Sanem uváděné propojení run naprosto mylné a neudržitelné.
Nevím zda li se A.Crowley zabýval runama, ale z mě dostupných zdrojů zatím vycházelo, že tuto oblast zcela opomíjel. Pokud existuje nějaká zpráva o opaku, byl bych za ní velmi vděčný.

Zdroj o užití NO je skutečně relevantní a dostačující, díky. Přesto mám soukromě jisté pochybnosti neboť znám řadu případů z tohoto oboru kdy oficiální verze o historii plemene naprosto neodpovídá výpovědím profesionálů kteří byly takříkajíc“u toho“.
Na uvedeném druhu plemene opravdu záleží, neboť tím se vytváří jeho duch a legenda. To píšu jako člověk jemuž jsou tvorové rodu canis středobodem jeho magické praxe.
Mimochodem, možná někoho kdo četl tuto knihu zaujme pozoruhodný fakt/který jsem nedávno osobně získal z nejvěrohodnějšího zdroje, který mohu zdělit/, že Adolf Hitler nakupoval své Německé ovčáky výhradně od Českého chovatele/nešlo dokonce ani o etnického Němce/ z okolí Prahy.

Osobne taktiež žiadnu konkrétnu vedomosť o tom, že by Crowley pracoval s runami nemám, práve preto mi príde tento smer -aj keď len špekulácie- zaujímavý. V Liber AL vel Legis sa runy spomínajú. Pri Crowleyho rozhlade v mytologických a magických systémoch sa mi zdá nepravdepodobné, že by takúto líniu celkom opomenul.
Čo sa týka psov Adolfa Hitlera, tak Vás možno zaujme stať v závere kapitoly o nacizme.

Nevím nic o tom, že bych byl členem Svobodných zednářů. Nicméně pokud jím jsem, jsem zatraceně dobrý Svobodný zednář. (zasvěcený parafrázi pozná)

„V Liber AL vel Legis sa runy spomínajú.“

Ano, jenomže v tom smyslu, že entita diktující knihu vyzývá proroka, aby pochopil tyto runy (volně cituji) – což znamená pohled „egyptského“ ducha na latinku, kterou Crowley psal.

Jinak: I.43 se výrazem Isa myslí Isis.

Takže v AL runy nejsou.

Sry, I.49, viz. výše.

[...] časem jsem informoval o nové knize Jozefa Kariky Brány Meonu, a protože jsme ji už stačil doslova “zhltnout”, [...]