Žena ve společnosti x Žena ve Wicce
V své recenzi na Zahradovu knihu jsem upozornil na to, jak na mě působí jeden aspekt Wiccy a tím je hypertrofovaná pro-ženskost, kterou můžeme u zastánců Wiccy najít. K tomuto tématu jsme se dostal také o víkendu na Sešlosti v Brně a přišlo mi to téma natolik zajímavé, že jsem se mu rozhodl věnovat samostatný článek na mém blogu.
Vezmu to poněkud zeširoka, ale myslím, že je to třeba. Asi si nebudeme nalhávat, že pozice ženy v naší společnosti je zrovnoprávněna s mužskou. Je to sice podstatně lepší než před lety a podstatně lepší než v islámských či jiných zemích, ale opravdu to není vyrovnané a to nemluvím nijak teoreticky. Sám jsem to zažil například u firmy Interflag. Konkrétně jde například o menší platy žen, handicap při přijímání do zaměstnání matek s dítětem atd. To je prostě neoddiskutovatelný fakt.
Další věc, kterou je třeba vzpomenout, je to že ačkoliv (teda aspoň jsem o tom přesvědčen) tak Wicca uctívá zcela rovnoprávně jak mužský archetyp Rohatého boha tak ženský Bohyni (pannu, matku, stařenu). Nicméně bohužel v praxi, co jsme zažil a zažívám, mě přijde, že to tak úplně vyrovnané není. Téměř všude vidím, jak kdo může uctívá Bohyni a skoro nikdo a nikde Rohatého boha. Všude na internetu jsou „wiccanské“ obrázky jak bůh klečí před bohyni, ale nikdy naopak. Ptám se proč? Vždyť takhle dochází k fatální nevyrovnanosti a z mužů se mohou stát zženštilí eunuchové. Baraka mě kdysi říkala, že by právě měl každý v sobě najít a milovat oba archetypy a já s tím naprosto souhlasím.
Na Sešlosti mi Elijah řekl, že je to tím, že se Wicca snaží narovnat onu nerovnoprávnost v naší společnosti, tedy když je žena podhodnocena, musí ji Wicca nadhodnotit, aby se to vyrovnalo. Já s tímhle nesouhlasím a mám několik argumentů, proč je to nesmysl:
- Wicca stejně jako jakýkoliv další kult by neměl zrcadlit dění v té dané společnosti, protože v tom případě by se pojetí Wiccy diametrálně odlišovalo zemi od země, tedy jiná by byla Wicca v Bhútánu, jiná v Japonsku, jiná v USA, jiná Moldávii a jiná Polsku. Kulty a náboženství by se neměly otáčet jak korouhvička.
- Pokud by to co říkal Elijah byla pravda, tak by toto fungovalo jen u České Wiccy, ale ne jinde. Myslím, že jsou země kde je postavení ženy lepší než u nás a přesto tento fakt feminizace Wiccy lze nalézt celosvětově.
Osobně vidím tento přístup jako patologický.
Z muže se stane zženštilý eunuch, poklekne-li před ženou?
Hmmm…
Připojím svůj názor.
Wicca odráží život a přírodu. V životě není rovnoprávnost. Příroda nic takového nezná. Muž nemůže být biologickou matkou. Žena nemůže být biologickým otcem. Každý má svoje místo, úloha obou je důležitá a nezbytná. Život tvoří žena ve svém lůně… žena, která si vybírá biologického otce a která dává a v níž se vše důležité odehrává. Klečet před ženou znamená klečet před dárkyní života. Měřit to nějakými rovnítky a rovnoprávnostmi je jako srovnávat hrušky s jablky.
Jinak na internetu je situace poněkud jiná než ve Wicce. Bohyně je pro většinu lidí mnohem čitelnější a pro spoustu lidí představuje útočiště, protože ji vidí hlavně jako laskavou a bezpečnou. Rohatý Bůh představuje mimo jiné výzvu. A zejména „esoteričtí“ muži o něm neradi slyší, protože představuje jejich mužskou roli v životě, před kterou utíkájí k mámě (Bohyni).
Mimochodem…. taková zajímavost – V knize XY. o mužské identitě od Elisabeth Badinterové jsou citovány závěry genetických a evolučních výzkumů, dle nichž je „defaultním“ či „základním“ pohlavím samice (samozřejmě za předpokladu že se pohlaví určuje fyziologicky). Samec vznikl za účelem pohlavního rozmnožování pouze proto, že míchání a křížení genů je evolučně výhodné, především v boji proti nemocem a parazitujícím organizmům.
Poznámka Christine je docela příhodná. 🙂 Mít ženu pod kontrolou znamená mít pod kontrolou život. …. to může chtít leda někdo, kdo se bojí obojího – a to uvnitř i navenek.
Christine: Vybrala jsi jednu větu, vytrhla ji z kontextu a rozhodla se jí okomentovat. Manipulace par excelense. Ne nestane se zženštilým eunuchem když pře dní poklekne, ale když ji bude uctívat dnes a denně, klekat kdykoliv si zamane a zapomene na to, že je mužem.
Jo a ještě jedna věc, tady nejde o to mít ženu pod kontrolou, ale uvědomovat si co jsem a kde jsem,,,, nikdy mě nedělalo problémy před ženou pokleknout, ale dělá mi problémy tím žít…
Jj, nic se nemá přehánět. 😀
Ok, nebudu vytrhávat z kontextu a řeknu to jinak – stávají se z křesťanek ženy „zmužnělé“ nebo „mužatky“, když poklekají a uctívají pouze Boha? Nebo z čeho pramení onen předpoklad zženštilého eunuchovství?
Křesťanský Bůh nemá ženské ani mužské pohlaví. To na co se ptáš pramení z hypertrofované bezhlavé uctívaní bohyně bez rozmyslu, že taky existuje něco jako rohatý bůh.
Proč dávat každému jen 50 %, když si oba zaslouží 100?
TPM má pravdu.
Kazdy kult by mel mit nejake pevne jadro, zakladni principy, ktere jsou universalni na dobe a historicke situaci, ale to neznamena ze se nema prizpusobovat aktualni situaci.
Velmi se mi libi myslenka, ze feminni muzi vlastne utikaji k mame protoze je to pro ne jednodussi.
Nicmene, moje osobni teorie je takova, ze nastavime -li pomer muzske a zenske energie ve spolecnosti 50:50, zacne ta muzska drive ci pozdeji (ale spis drive) dominovat a potlacovat zenskou polovinu, nebot takova je jeji prirozenost. Proto, cheme -li vzbudit zdani ze je to vyrovnane, musime te zenske energie dat na misku vah preci jen o neco vice
Wicca je nové náboženské hnutí. NNH jsou obrodná – přichází s něčím novým, s rebelií proti starému prohnilému.
Stejně jako ve své době křesťanství.
Takhle prostě náboženství vznikají 😉
Zcela bez výhrady souhlasím s tím, že posilovat a pracovat by se mělo jak se světlem, tak stínem, mužem i ženou, Bohem i Bohyní, protože vyrovnanost plodí sílu. Vývoj společnosti by se měl snažit podchytit archetypální struktury v jejich plnosti, ale neměl by si sám upravovat archetypální struktury k posílení role ve společnosti na úkor jiných archetypálních struktur, ač se to neustále děje. Správné „náboženství“ by mělo „mít sílu“ přetrvat mnoho společností… Archetypální Bůh a Bohyně a Dítě je natolik univerzální, že by přetrvalo věčnost. Ale když si to lidé začnou upravovat do podoby přebíjení trumfy, bude to jenom další žabomyší válka a o tom univerzalita není.
Trochu se bojím, že vývoj společnosti na některé věci dost kašle. Přebíjení také nevidím jako konstruktivní, ale neustále zpodobňování jen jedné strany vede k čemu? K znásilňování jen jednoho archetypu.
Ano. Znásilnění archetypu je krásné přirovnání. Totiž tohle dělají s archetypy lidi, nedělají to archetypy samy ze své vůle. A protože lidé si myslí, že něco „musí“ udělat, aby… tak to nakonec vždycky dopadne špatně. Pro minulé dva tisíce let to bylo špatně pro ženy, dnes to začíná být horší pro muže. A bude hůř. Ani žena není všemocná a každý extrém je na prd.
Lucienne, Cody: Já bych to neviděl až takhle jasně. Po několika kolech úvah jsem se rozhodl přestat věřit tomu, že minulé dva tisíce let bylo pod „nadvládou mužů“. Možná navenek…
Každopádně si myslím, ačkoli to nevím, že Wicca není ten případ, který se snaží „zachránit rovnováhu“. Wicca není „jen“ pro ženy a nezná „jen“ bohyni. Naopak si myslím, že je skvělou cestou pro muže, aby poznal svou vnitřní ženu a objevil v sobě archetyp „divokého muže“, který je ze všech božstev, které znám, nejvíc podobný právě Rohatému bohu.
Takže tak.
TPM: No já to vidím tak, že existovaly ženy které měly moc sílu a úctu, ale obecně se dá říct, že fungoval patriarchát.
Cody: No já to vidím takhle…(budu ale hodně generalizovat):
– Muži seděli na trůnech a tvářili se důležitě, zatímco ženy doma dělaly opravdu důležité věci. Třeba vychovávaly děti…
Myslím, že právě tohle je potřeba změnit. Aby se obě pohlaví angažovali v obojím. A k tomu, zdá se mi, je právě třeba, aby muž poznal svojí vnitřní ženu skrze bohyni, protože bez ní se k tomu „divokému“ nedostane.
Já tuto problematiku pohlaví vnímám spíše fysiologicky a psychologicky než nábožensko-magicky, ale to je vlastně jedno: „Aby se obě pohlaví angažovala v obojím“ beru, ale nesmí to být vynucované formou positivní diskriminace a dalších moderních „politicky korektních“ praktik. Tomu, aby se žena angažovala v oblastech doposud vnímaných spíše „pro muže“ a naopak, by se bránit nemělo, ale zase by se to nemělo za každou cenu prosazovat.
Současná situace, kdy je „in“ naprostý individualismus, odklon od všech zažitých hodnot (=příliš rychlé bourání TRADICE), neochota lidí zakládat rodiny (neboť to brání v kariéře), etc., etc. je výhledově dosti riziková věc a vývoj, kterým se naše (tj. euroatlantická) civilizace ubírá, sleduji s nedůvěrou, až strachem. Zatímco tak zbytek světa bude nadále mít své pevné hodnoty, Západ bude roztříštěnou skupinou nespolupracujících individuí, která nemají pořádné závazky pro společnost, která nemají potřebu držet tradiční svazky rodinné, kde zanikají komunity, národní a jiná pospolitost atd… co se dá očekávat, že se tak stane? Národy, schopné si udržet jakousi integritu, tak mají výraznou převahu nad tou chaotickou sebrankou nespolupracujících individuí.
Poněkud jsem odbočil od tématu, ale závěr by měl být asi takový, že ignorovat rozdíly mezi mužem a ženou, které zkrátka *existují* (viz třeba klasické tituly manželů Peasových o mužích z Marsu, ženách z Venuše atd.), je zásadní chybou… fungování ženské psýchy je odlišné od té mužské, tradiční role žen a mužů jsou také odlišné… takže muži by si především měli uvědomit svoje mužství a ženy ženství (třeba přes božské archetypy, nebo taoistické jin-jang), a přitom v důsledku toho si v sobě najít i tu špetku té druhé polarity.
Tedy: »Uvědomit si sama sebe.«
Souhlasím s TPM a Brozkeffem. Proto si myslím, že „vypíchnutí žen ve Wicce“ a přirknutí jím nějaké velmi specielní role je pouze jeden nekompletní úhel pohledu. Rozhodně si nemyslím, že Wicca vznikala kvůli tomu, aby v širém velkém světě vyrovnala roli můžů a „chudinek“ žen. To, že ženy měly svou úlohu jinak a nebyla tolik vidět, je ok, stejně jako vládnutí mužů. „Tehdy“. Nejde tady o válku mezi mužským a ženským principem, ale o jejich smíření, nebo spíše řečeno uznání. A především uvnitř…
Nu Jožko, nechci znevažovat výchovu dětí, ale tvrdit, že muži nedělali za ty 2000 let nic důležitého je naivní a ukázka neznalosti.
Barako a nemáš pocit, že se to zcela tím co jsme zmiňoval nedaří?
Nu Cody, nechci znevažovat tvojí argumentaci, ale tvrdit, že jsem napsal, že muži nedělali těch 2000 let nic důležitého je naivní a ukázka totálního nepochopení toho co jsem napsal.
Chtěl jsem jen poukázat na to, že není pravda, že ženy neměly moc. Znám dějiny, nejsem vůl.:)
TPM: Jo to je možný, jen to z toho nějak vyznívalo…. OK…
Co se týká těch populárních knih, doporučuju „Mars a Venuše v posteli“ – umřete smíchy. Nebo možná hrůzou. 😀
Moje recenze: http://feminismus.cz/fulltext.shtml?x=1905313
Jen jsem tu recenzi jen tak prolítnul a líbí se mi. Je zajímavé, jak jsou americké knihy na toto téma blbovzdorné a nafouknuté. Jejich poselství máte na dvou třech stranách napsané tak, že ho pochopíte i kdybyste byli idiot a na dalších dvou stech stranách se vám opakuje do samé pro případ, že byste na tom byli ještě hůře….
Taky mi připadá, že tyhle esoteroristi a chytrolíni vůbec nechápou, že lidi jsou individuality se svejma slabostma a odlišnostma. Nelze přece všem radit to samé a všechny měřit podle jednoho vzorce a receptu na dokonalost.
Ne, ale jde o to, nesežrat všechno a přesto se nechat inspirovat. Recept na dokonalost neexistuje a vzorec na partnerský vztahy už vůbec ne! 🙂