Když jsem na konci dubna startoval tento seriál, chtěl jsem psát pokračování každý týden. Bohužel moje časové možnosti to příliš nedovolují, a proto to bude spíše občasník. A protože se časový pres nyní uvolnil, přicházím s další částí této série, tentokrát o posvátném prostoru.

První věc, co mne zaujala, je interaktivita, kdy autorka své diváky více zapojuje do ukázek interaktivního prostoru. Co mě naopak nepotěšilo, je pohybování se v křesťanském paradigmatu, kdy neustále slyšíme o démonech, které do čarodějnictví a pohanství terminologicky rozhodně nepatří. A to, že zmínila pouze jeden význam magického kruhu ochranný a už nezmínila význam ustanovující nebo koncentrační, je poměrně škoda. Vytváří to totiž dojem, že kruh je jakýsi bunkr, v kterém přečkávám útoky všech možných bytostí.

Posvátný háj

Dále to, že jsou v posvátném druidském háji nespříznění společně s předky vyhnáni na okraj posvátného háje, považuji za poměrně nestandardní. Zúčastnil jsem se několik obřadů ve stylu ADF a na okraji posvátného háje byla prováděna úlitba pouze nespřízněným, a to z logického důvodu. Není potřeba, aby se bytosti, které nám nejsou nakloněni, aktivně účastnily našich obřadů. Naopak u předků je to více než vhodné. Možná je tato nesrovnalost způsobena tím, že autorka sama přiznává, že v posvátném háji byla pouze jednou. Patrně proto se o posvátném háji nerozhovořila víc a nezmínila velmi zajímavé rozdíly mezi posvátným hájem a magickým kruhem. Kdy se používá který a proč.

Šamanistický kruh?

Zde jsem užasle poslouchal. Protože přiznám se, že jsem několik šamanských/animistických obřadů prováděl a nikdy jsem neslyšel, že by se zde v jakékoliv tradici dodržovalo jakékoliv škatulkování, dělení na totemová zvířata, že by se nějak zásadně pracovalo se světovým stranami, stezkami do kříže atp.

Pramáti Luna, otec Slunce a matka země mně do šamansko-animistického systému taky moc nesedí a přijde mi to jako násilné naroubování jakéhosi hermeticko-novopohanského systému na šamanismus-animismus. Šamani byli lidé, kteří byli určitými prostředníky ve mezi světem duchů a naším světem, kteří pomáhali komunitě a rozhodně nebyli svázání v žádném podobném trojném systému. Osobně mne velice zaujala zajímavá kniha Mirce Eliadeho Šamanismus a nejstarší techniky extáze, které zvídavému čtenáři vřele doporučuji.

A co by rejpalovi a českému grammar nazi, kterému to samotnému taky občas nejde, se nemohu nepozastavit nad šamanistickým kruhem, což je fráze, kterou ani český Google nezná a rozhodně je správnější to nazývat šamanským kruhem. A opět, autorka znovu zmiňuje, že v tomto kruhu stála jen jednou.

Obecně by mě zajímalo, jestli tento koncept má nějaké legitimní opodstatnění nebo jestli pochází jen z nějaké kompilátní New Age knížky typu Silver RavenWolf. Silver RavenWolf odpustí

Čarodějnický kruh

A tady už se ztrácím úplně. Co je to sakra čarodějnický kruh? Jaký je rozdíl mezi magickým a čarodějnickým kruhem? Odkud to pochází a kdo to definoval? Vždyť jen jinými slovy mluví o tom samém? Sklad na energii? Zde podle mě došlo k velikému nepochopení. Tento tzv. čarodějnický kruh není nic jiného, než kruh magický, který byl hojně využíván wiccanskými coveny a další novopohany. Z hlediska významu není rozdíl mezi magickým a tímto “čarodějnickým kruhem”.

Zavádějící mi přijde určení průměru kruhu na metry nebo stopy. Mělo by být jasné, že kruh je tak velký, jak potřebujeme. Tzn. kruh se určuje dle počtu osob a potřeby prostoru, nikoliv dle nějakých metráží z knih.

Shrnutí

Zdá se, že po poměrně slušném začátku se autorka dostává do oblastí, kde není moc silná a velmi klouže po povrchu tématu. Ani k jednomu tématu se nevyjadřuje dostatečně a i samotná fakta jsou plná rozporuplných formulací, které jsou mírně řečeno diskutabilní. Vysvětlení pro takto povšechné informace může být, že autorka sama přiznává, že s nimi nemá příliš zkušeností. Pak je ale nasnadě se ptát, jak může veřejně přednášet o něčem, čemu moc nerozumí? Obávám se, že tímto způsobem může být divák zmatený. Takže k tomu dílu musím mít poměrně velké výhrady, nedá se nic dělat. Pardon.