Bloxxter - blog jen tak o životě

Nikdy jsem se nestyděl za to co, že se věnuji magii. Nevadí mi to. Ale… ale teď už mě začíná docházet, proč se postupně všichni mí přátelé – magici od tohoto začínají distancovat. A pokud se situace nezmění, skončím stejně.

(dále…)

Vážení přátelé orálního sexu, o tomhkle to opravdu nebude. Bude to o kouření, převážně cigaret. Ale než začnu, rád bych ozřejmil můj postoj ke kouření. V zásadě proti kouření nic nemám. Ano, vím, že je nezdravé, jako většina věcí co dělám a co dělá většina populace. Osobně moc rád kouřím vodní dýmku, z cigaret díky Snopovi Davidoffky a tak nepohrdnu balenou cigaretou z dobrého tabáku.
Nicméně to kouření je u mne vlice příležitostné, tedy buď doma (tak 5 – 10 vodnic měsíčně) nebo na akcích, jako atmosférický moment. Rád si zakouřím po rituálu jako uzemnění. No vykouřím asi 5 krabiček cigaret ročně.
(dále…)

Před pár dny na mne v RSS čtečce zablikal nový článek na blogu Jozefa Kariky, klikl jsem na odkaz a článek nikde. Hm, to se občas stává, že RSS vygeneruje špatný odkaz. Šel jsem na stránku blogu přímo a ejhle jen hlavní stránka blog.sme.sk. Ano, jeho blog již neexistuje. Později jsme to probírali s Michalem a on mi článek zaslal k přečtení. Článek je ostřejší a rýpe do míst, do kterých je zvyklé nerýpat, tedy styl Jozefa Kariky jak ho znám, ale rozhodně to nebylo nic, proč by člověk bez vysvětlení poskytovatelů měl přijít o blog.

(dále…)

Pohanství, které znám, které jsme mohl poznat a kterého jsme byl svědkem, alespoň tedy to mainstreamové v ČR (o ne mainstreamovém nemohu moc hovořit, protože ho příliš neznám) se profiluje jako náboženský směr, který cítí k přírodě svojí velice silnou zodpovědnost, tolerancí a vstřícnost. Vnímám ho jako snahu o citlivé chování ke přírodnímu a o nastolení partnerství, rovnováhy a pokory. Toto je mi jako skautovi také velice blízké, nemám s tím problém a líbí se mi to.

(dále…)

Od té doby co jsem v Praze jsem si samozřejmě musel zařídit svého místního lékaře. Vše jsme vyřešil před nějakou dobou registrací u jedné lékařky na Vinohradské poliklinice. Všechno šlo dobře, ale loni v létě byla tato lékařka na dovolené a já musel navštívit její kolegyni, která ji zastupovala.

To byl ten moment, kdy jsem si všiml jasného rozdílu přístupu sestřičky této lékařky, který byl o poznání citlivější a vstřícnější. Když jsme pak šel na kontrolu již ke své lékařce a viděl jsem to ježibabí chování její sestřičky, rozhodl jsem se, že lékaře při nejbližší příležitosti změním. Ta přináležitost vznikla tento týden, kdy jsme musel opět lékařku navštívit.

Zavolal jsme té druhé s tím, že bych rád přešel k ní, zda je to možné. Odpověděla, mi, že to bohužel nejde, protože by si neradi dělali se svou kolegyní zlou krev. Optal jsem se, jestli je tedy na poliklinice nějaká další ordinace jiného lékaře a ona odvětila, že ano, ale že dopadnu stejně. Že se prostě domluvili, že  v rámci polikliniky budou odmítat přechod pacientů.

Ano opravdu mám možnost si vybrat lékaře, ale pokud nechci dojíždět několik kilometrů a chci si vybrat v rámi polikliniky tak to možné není. Ještě že teda mám tu možnost výběru.

Tak mě Jožka svým příspěvkem přinutil se zastavit, zamyslet a napsat nějaké ohlédnutí. Za sebou, za svým blogem a za svým životem. Asi ne rozhodně tak osobní jako měl můj nejoblíbenější Kočičák, ale bude to moje. (dále…)

Oběť je když…

• věnujeme, darujeme, zbavíme se něčeho co je nám víc než milé, na čem nám záleží a k čemu jsme nějak (jakkoliv) vázáni
• učiníme něco co nám není vyloženě příjemné