Začínám chápat proč lidé slovo magie, mág, magik nechtějí spojovat se svým životem
Nikdy jsem se nestyděl za to co, že se věnuji magii. Nevadí mi to. Ale… ale teď už mě začíná docházet, proč se postupně všichni mí přátelé – magici od tohoto začínají distancovat. A pokud se situace nezmění, skončím stejně.
Víte proč? Ne snad kvůli tomu, že bych se bál nebo styděl říct, co dělám, čím jsem nebo čemu věřím. Ne, v tom problém není. Problém je v těch tunách esoterních keců, v patetických pseudofilosofických myšlenkách a "perličkách moudrosti" či koánů, které čtu od různých nejen "New Age" lidí. Na obyčejnou otázku – či na prosbu o radu ze dozvídám Jungovské analýzy a zen-budhistické koány, které zní chytře, které vypadají stylově, ale jsou na nic.
Opravdu nechci být spojován se skupinou lidí, kteří na otázku, proč by člověk neměl nebo měl něco dělat odpovídají slovy (nehodící se škrtněte):
- Člověk je jako voda, stéká po kameních ….
- Vezmi si vítr, jenž šumí ve větvích …
- Opravdu?
- Pravda, co je to vlastně pravda?
- Vše má své dobré a špatné stránky.
- To je relativní.
Stejně tak nechci být spojován s lidmi, kteří za každým rohem vidí démony, pády do temných propastí bez návratu a kteří denně komunikují s anděly.
Ano, není ostuda je být magikem, není ostuda dělat magii. Ale jeví se mi ostudné být spojován s lidmi, kteří se utápí ve filosofii, esoterice a nejsou schopní se postavit na zem a porozumět esoternímu a jen tak plácají, co je napadne, z toho bahna přemoudřelých New Age pojmů.
Možná je tohle i jedna z odpovědí na článek Lucienne.
Ano vím, taky jsem se učil, taky jsem nic nevěděl. Ale … tohle ne přátelé, tohle ne.
+1 😉
Tak to docela dost chápu i když do magie nefušuju… každopádně být spojován třeba s něčím takovým: http://www.aks.mysteria.cz/ by pro mě bylo také noční můrou a důvodem k přehodnocení užívaných pojmů…
A to jsi ještě nezmínil další nešvary mnoha magiků. Tedy, že to často bývají životní ztroskotanci, polovzdělanci a skutečně často i celkem zabedněná paka. A tak to přirozeně vypadá i s produkty jejich snažení. Tedy, že magie je často skutečně žalostně ubohý systém. Porovnávám teď s filosofy a filosofií, psychology a psychologií, vědci a vědou. Občas si fakt říkám, do jaké společnosti sem se to dostal a co to kurva dělám.
Pak je tu ale pár skutečně skvělých osobností, které podle mě prostě mají pro lidskou civilizaci skutečnou hodnotu, a s tím zbytkem je aspoň sranda. A krom tun sraček je pár odvětví magie, které patří mezi perly duchovního vývoje lidstva.
Takže, když to mám tak nějak přirovnat, s magií je to jako s uměním- skutečně dobrých malířů je jen pár z milionů, těch lepších hrstka a zbytek jsou
…zabedňěná paka, co to daleko nedotáhnou a jejich umění podle toho vypadá. A i ti dobří malíři jsou často nemajetní životní ztroskotanci, jejichž dílo něco říká jen další hrstce jejich následovníků. A myslím, že přesně tak je to i s magií. Takže jestli budu tak smělý a prohlásím se za magika, tak se nestydím, jsem hrdný.
No problém je v tom, že aby jsi se mohl prohlašovat za filosofa nebo psychologa, musíš prokázat jisté certifikované znalosti. V magii tomu tak není. Většinou.
Tvé srovnání magie s uměním sedí, sám jsem ho párkrát v přednáškách použil.
Což o to, já jsme hrdý taky, ale to neznamená, že to budu tolik ventilovat. Už jen to, že tě laikové zařadí do stejné sorty lidí jako paní Košanovou (ne vážně neběhám s plyšovým růžovým srdcem okolo ohně).
No, pravda… Nechuť být spojován s esoteriky by mě tedy nenapadla, jako jedna z odpovědí. Přesto mi to připadá jako odpověď z trochu jiného těsta nebo spíš na jiný problém, než já narážím. Totiž, Cody, Ty se neoklepeš, když Ti řeknu, že jsi dobrý mág (vycházím z Tvé tvorby a Kojotovy zkušenosti). ale někteří ano…
Nezlobte se pánové,jste-li pánové.Vidím tady jen spoustu slov..někdy zajímavých,ale jen slov.Magie je realita, kdo to ví, snad ani moc slova nepotřebuje..ale zpět k tomu, co zajímá mne.Je zde někde muž,zralý věkem i duchem, který dokáže poskytnou informace, a tady bych ta slova i ocenila, popř.má zájem předávat své zkušenosti s magií dospělé ženě?Ptám se záměrně na muže,protože mě právě pohled dospělého muže na magii velice zajímá.Těch čarodějek je na mě nějak moc a nějak mám problém věřit ženám:-)…děkuji Eva
Evo, vzhledem k tomu, že se pohybujeme na webové stránce, tak zde moc jiných věcí než text tedy slova nenajdeš. Ohledně zralosti je to příliš odvážná otázka, nicéně myslím, že v zásadě není problém některé aspekty magického života probrat. Třeba Blasphemickém večeru, který pořádá magická skupina Blasphemion 27. února 2010, což?
Cody: Kdo seje vitr, sklizi bouri.
Jen se ti zacina vracet to, ze sam dlouhodobe prispivas k tomu, ze se tito lide mohou bezproblematicky za magiky povazovat. Veru si pamatuji chvile, a nedavno tomu, kdy jsem i od Codyho slysel nejake to „Opravdu? Pravda, co je to vlastně pravda? Vše má své dobré a špatné stránky. To je relativní.“ zakoncene nejakym tim „Ja si proste myslim neco jineho.“
Tim proste davas spatny priklad. Co se z toho asi tak muzou lidi naucit?
Frater Irwiuss: Ver mi, ze jsem jeste pred par lety myslel, ze by se s tim dalo pohnout, magii trochu provetrat, postavit ji na solidnejsi filosoficky zaklad, v nekterych ohledech smirit s prirodni vedou a psychologii (ackoli s psychologii nevim nevim, to bych si musel nejdrive byt jisty, ze neco takoveho vubec existuje). Delal jsem pro to celkem prvni posledni, dokonce jsem vlastne i z toho duvodu zacal tu filosofii studovat 🙂
Prirozene se ukazalo, ze to nepujde. Jednak je to fuska, jednak jsem na zacatku nezvolil uplne bezproblematicky selfimage, nicmene i s tim by slo neco delat, kdyby byla jednak kapacita pochopit formalne slozitejsi myslenku a jednak vubec ochota neco takoveho delat.
Identifikoval jsem nekolik pricin, proc tato kapacita a ochota veskrze schazi – a jak uvidime, nejsem si jist, zda to neni vlastne docela moudre.
Prvni pricinou je to, ze magie, ackoli nominalne velmi elitarska zalezitost, je jednou z nejdemokratictejsich a nejrovnostarstejsich disciplin. Kazdy se muze uchylit k formulacim, ktere zminuje Cody, aniz by se mu cokoli stalo, zvlaste pokud si najde dost lidi, kteri mu to zerou (Hegelem neprozkoumane setkani rab-rab 😉 ). Protoze popravde i pokud jsou mozne, nikdo v soucasnosti firebally neumi, takze ultimatnim argumentem je stale pest v usmevu, coz se uz par let povazuje za neslusne a nekorektni.
Prirozene, kdyby doslo k posunu, ktery si snad nekteri z nas i prejeme, spousta lidi by byla vyrazena, jejich totalni marnost by byla obnazena; na druhou stranu ono to opravdu je problematicke. Nebot je jiste, ze by se vytvorila klasicka ecclesiomorfni struktura plna ruznych stupnu, odznaku cehosi a vubec, a ztratila by se ta mila vec, ze kdo je v magii schopny, ten je rovny komukoli jinemu schopnemu nezavisle na veku, stupni, odznakum a vubec.
Najit vhodny stred? Budiz, ale kdo to zada? Jsou bezpecnejsi, jak rikali uz Rekove, „vsi a zlodeji, nezli bozi rad“.
Druha pricina je ta, ze lide maji potrebu romantiky, smyslu, jednoduchosti. Nejde o magii samu, jde o to, aby clovek nemel pocit, ze zije v ideove vyprazdnenem svete, v sedi, ze neni stroj mezi stroji. A jelikoz tradicni religiozita je tak nejak v troskach, magie (a ruzne new age proudy, mezi ktere pocitam treba i wiccu 🙂 ) tuhle potrebu vyplnuje. Svet je kouzelny, plny smyslu, prekvapeni, a pritom pochopitelny.
No a co by udelalo propracovani magie? To, ze by padla na uroven vsech tech slozitych, nelidskych, podivnych ved („pomalu pomalu, vedatore!“), ktere kazdeho jenom otravuji.
A je to pravda. Tezko by se to zase udrzelo ve stredu. Dnes mame extrem naivni romantiky. Druhym extremem jsou formalni systemy, z kterych se vytraci jakykoli smysl (viz treba Kojotovy posty 😉 ). Co je lepsi?
Vysledkem pro me je, ze holt si clovek dela to, co mu prijde dulezite, coz je v mem pripade prave ta strednost, nicmene tezko pocitat s tim, ze by se neco zmenilo v globale. Minil jsem, ze by slo zmenit i globalni paradigma, ale zacatek tisicileti rekl NE. Minil jsem, ze by slo aspon pojmove oddelit „carodejnictvi“ a „magie“, tedy netahat s sebou Kosanove a dalsi, priznat jim to jejich a trochu pohnout uz jenom s mensi casti, ale i tohle je problematicke, protoze to zni jako skatulkovani (a kde bychom skoncili, kdyz z tim vubec zacneme, ze? – viz prvni pricina) a nakonec asi kazdy chce byt magem. Takze dochazim k nazoru, ze to asi nepujde, a uz do vnejsich veci davam minimum sil.
Coz mnohe jiste potesi 🙂
Snope, nerad přiznávám že máš pravdu. Inu každý se někam posunuje a mění názory a já snad i k lepšímu. Musel jsem se k tomu „prožít“. Každopádně díky za zajímavý komentář(e).
Jsou jednoduchá moudra… prostá, úderná a pronikavá. Bohužel, to co píšeš je příklad polostrávených polotovarů vydávaných za zenová moudra. Tentýž výrok v závislosti na kontextu a na tom, kdo ho prosloví, může být Zjevením nebo úplně debilní hláškou, za kterou by se člověk podhrabal studem.
Takže teďka ještě naučit se ty dvě situace odlišovat od sebe 🙂
Je rozumné srovnávat subjektivní přístupy magie s objektivní vědou? Tvořivost, mj. nezbytná pro magii, nemá pravidla. Nejsem si jistá, zdá vládne vůbec konsensus v odpovědi na otázku, co to magie je. Do té doby, než si to určíme – protože kdo jiný by to měl udělat – nemůžeme hodnotit, jesti je ten či onen mág, čaroděj, pozér, laický terapeut nebo rapl. Krtika konkrétní osoby nebo přístupu jsou potom jenom nicnevypovídající subjektivní názory, sdělující maximálně to, že kritik vidí za „magií“ něco jiného než kritizovaný.
Tvoje „že mu to žerou“ bych, Snope, raději uchopila obráceně a napsala, „že jim to pomáhá“. Takové vyjádření je přinejmenším méně hanlivé pro donory i akceptory, přitom je to totéž. Jistěže si všichni myslíme „moje magie je lepší“, jenže to hodnocení stojí leda tak na osobním narcismu: nevíme co je magie a tudíž ani co jsou kýžené hodnoty, co tedy hodnotíme? Mně taky věta „Člověk je jako voda, stéká po kameních …“ připadá jako kravina, ale je to můj problém. za to, že něco nechápu nebo nepřijímám Já, nemohu odsoudit žádné Ty. To by byla projekce osobního stínu, nasvědčující IMHO dosti nemagické úrovni sebepoznání.
Vrátím se k Luciennině otázce. První odpověď vidím v tom, že „není jasno, kdo jsem, když jsem mág, když není jasno, čemu budeme říkat magie“ …a jaké bude magie mít větve či úrovně či školy.
Druhou odpověď hledám v psychologické rovině: Být mágem může vyžadovat zodpovědnost. Může to po člověku chtít, aby čelil, tam nebo jinde, většině, a stavěl se proti ní za své přesvědčení, které nemusí být s tou většinou právě kompatibilní; její obhájení může vyžadovat po jedinci větší reflexi i osobní odvahu, ba co víc, může vyžadovat risknout svou -zajisté iluzivní – sebeúctu. Je přece pohodlné něco plácnout, a navenek i sám před sebou se pak šikovně schovat, že to či ono říkám z pozice laika, tudíž jen tak a tudíž mne za to hlavně nevolejte k zodpovědnosti. Dost to souzní s mým osobním zjištěním, že chaosmagie není chápána (byť tak možná vznikla, nevím,) jako pokrokový nástoj k naučení se neulpívání, ale jako maska totální vnitřní prázdnoty.
Evo, můj email máš v hlavičce. Budu-li schopen zodpovědět Tvé dotazy, udělám to.
Mág…ANO! Úspěch je tvůj důkaz. A…nelitujte padlé, nikdy jsem je neznal…
Coby, píšeš zde v úvodu nahoře, že chápeš atd…
Skutkově magický člověk nechápe, On JASNĚ VÍ protože byl veden Vyšší Vůlí aby PROZŘEL…
Když je člověk ve stupni chápavosti, jeho myšlenky ho tlačí do jeho středu. Člověk má svůj střed podobně jako slunečnice, kudy vede cesta do stonku a kořene odkud čerpá svou živelnost černé polarity a slunce květu dává sílu bílé polarity.
Když není takto člověk uzemněn dvojím prouděním, nemůže pak rozumět lidem kolem sebe kterými jsou slunečnicová semínka na koláči rostliny, a proto se člověkem dnes všude možně slunečnice maluje.Magický člověk je ten, který trojmo staví své zdraví, ale i druhému. Magický člověk nekritizuje druhé, protože ví, že druzí jsou zrníčky na jeho slunečnicovém květu. Kdo kritizuje neuznale druhé, ničí svůj květ a květem je jeho nitro těla.Člověk je domácí zásuvkou kde je plus a mínus a uzemňovací kolíček. Kolíčkem jsi Ty a kdo sebe a druhé nepropojí s plusovým nebem a minusovým aby jasně auricky svítil, bude se do konce svého života jen dohadovat se svými myšlenkami a hádat se s druhým a přít se svým tělem které ho časem položí do potíží aby člověk sám viděl, že si nestojí ve svém středu. V mimo svůj střed je člověk v neharmonii s druhým i se svým tělem a v této zóně si stojí lidé duchovně nezralí, ale mnozí hlásají o své magické síle která je jen klamem člověka v dětském duchovním plášti…Kritika a nepochopení druhého je jen Tvou nezralostí která v Tobě uzraje až si svou zralost pozveš do své mysli. Každý člověčí Duch nese určitý stupeň léků proti všem nemocem včetně rakoviny+chřipky atd. Nikdy nevíš jakou hodnotu světla Ti nese ten kterého zatracuješ a pak ať se lidé nediví, že mnozí nepřežijí svou smrt. Zavřeli si k druhému Boží Vrata kudy k němu vibrační lék mohl přitéci a o tom je náš svět lidského nepochopení…Ty mě nechápeš, ale já VÍM proč…zdravím i pozdravem českým…má maličkost s Duchem -AKS-
:-)))) gud wan!!!
-AKS-z Kladna: Tak tohle je neco – to uz tu fakt dlouho nebylo… Kopiruju, schovavam a az za par tydnu planetu odprasknou Vogoni, predkladam jako dukaz, ze jsme si to zaslouzili.
Btw Cody vzal sis to k srdci? Uz slunecnicovatis? Doufam, ze az zacnes dokonale auricky svitit, budou o tom verni ctenari tveho blogisku vedet jako prvni – jiste si to zaslouzi.
Nóóó, pracuju na tom! Převibrovávám se každý den!
Za rok se přijdu podívat jak ses do těch vibrací zamotal. Aura musí být složena jako vlákna Bource Morušového. měj se…
A Pandora neodolala a otevřela skříňku s pohromami. Jenomže z té na lidstvo nevylezly žádné zlé, divné a výstřední věci, ale vyhrnulo se něco daleko, daleko horšího, milé děti. Bylo to dobro a dobré věci, jako všeobjímající láska, sluníčkový život, slunečničkové koláčky, transparentní vegetariáni, světlá aura, barevné časopisy, nedělní horoskopy, harmonizující krystaly, vzájemná empatie, porozumění a další a další pohromy mainstreamové spirituality…
pohlad mi padol na cast textu, ktoru som precital ako „Bozi Vata“. hned mi bol zmysel jasnejsi
-AKS- : „vibrační lék“ už teče…tak jsem se nezasmál měsíc!
Jinthra-máme noc a den, máme hlad a sytost,jsme bohatí i chudí a váhy váží i formu smíchu, ale na druhé straně je zákonitě naložen stejným dílem i pláč. Tak se směj a hodně se směj a já ti ještě svého smíchu na tvou váhu přidám, ale až se váhy dají do pohybu budeš plakat.Dnes se směješ mě, ale věř, že za mě budeš i plakat.Dávám ti na to ruku, jen čas nám ukáže tvé slzavé údobí, pak mi napiš, pak budeš vědět co je vibrační lék, protože si pro něj ke mě půjdeš a rád…Odpověď si nech pro sebe nejsem diskutující, nebudu už číst co ty na to…mějte se…
-AKS- : takto NE. Je radost…a slavnost každý den !