Pokud pracujeme v magii s bytostmi, entitami – tedy v klasickém démonologickém konceptu – tak se dříve či později nevyhneme prací s těmi bytostmi, které považujeme za velmi silné a někdy dokonce s těmi, o kterých víme, že nám (nebo lidstvu obecně) nejsou nakloněny.

Věřím tomu, že každý magik se dříve či později do takovéto situace dostane. Což samo o sobě není problém. Dost zásadním problémem je, když dotyčný operatér k bytosti, která není operatérovi nakloněna, cítí despekt, strach, či zhnusení. To je samo o sobě letenka do osobních pekel bez zpáteční letenky zpět. Spousta lidí si tak zahrává se svým fyzickým a hlavně duševním klidem díky tomu, že k těmto bytostem nepřistupuje s úctou a respektem jakou si zaslouží.

Pak se samozřejmě nemohou divit, pokud se začnou vyskytovat problémy. Pokud budu hovořit konkrétně – nelze pracovat s Prastarými, pokud je nemáte rádi, pokud se vám shoggotí zjev hnusí a Cthulhiana je pro Vás odporným jazykem. Pak když o tuto praxi jen zavadíte, nejspíše poznáte co je to hněv Prastarých.

Jsem rád, že například v ADF se praxe s Outdwellers postupně posouvá do hranice respektu a úcty z původního opovržení. Je to známku rozumné evoluce této pohanské společnosti.