Jedno malé páteční magické zamyšlení
Již nějakou dobu mám v hlavě několik myšlenek, které považuji minimálně za zajímavé a protože jsem si uvědomil, že to co někam nenapíšu se mi časem někam ztratí, tak to napíšu sem. Doufejme, že to nikoho neurazí…
Takže, základní otázka magie pro život nebo život pro magii? Já sám jsem si odpověděl, že rozhodně magie pro život.
Když se začneme o magii zajímat tak je to většinou z toho důvodu, že nám to něco přinese. Já dokonce žiji v představě, že by magie měla člověka kultivovat. Takže vlastně věnujeme se magii, abychom jsme se mohli stát lepším člověkem. Ať už to znamená cokoliv.
Pozor, neznamená to ovšem, že magii používáme jen tehdy, když se nám to hodí, není to pouhý nástroj. Je to životní filosofie, žijeme jí, ale nežijeme jen pro ni.
Psal jsem, že bychom se díky magii měli stát lepšími lidmi. To mě přijde hodně důležité, když vidím jak se chovají lidé, co se magii věnují. Měli bychom být lidé a to člověčenství v sobě rozvíjet, neboť to nám dává to magické uvnitř. Mág není mágem jen kvůli tomu, že ovládá sakra dobře nějaké magické techniky, ale že chápe, rozumí a dokáže jednat správně. Není vyčleněn ze společnosti, není považován za divného. Bez problému nachází práci, navazuje vztahy a je dobrým přítelem, kamarádem a společníkem. Je prostě všestranně rozvinutá osobnost a velice úspěšný člověk.
Jeho morálka a jakýsi vnitřní kodex se nemusí slučovat se společností, kde žije, ale musí poznat jaké chování a reakce se kam hodí, aby dokázal vhodně zapůsobit.
Vyjímkou samozřejmně je, pokud svým nekonformním a třeba i hulvátským chováním něco sleduje. Smyslem je jít za svým cílem a nenechat se vláčet etikou.
Neumím si představit, co vidíš za „život pro magii“. Opravdu někdo takový existuje?
Těch, kdo mají „magii pro život“ v tom nejpragmatičtějším slova smyslu, je myslím dosti, a takový postoj, jaký formuluješ, je ideální.
Teda dle mého.
Znám hodně lidí, co považují „život pro magii“ za to nejvyšší a nejlepší a snaží se toho dosáhnout. Považují „úspěchy v magii“ za důležitější, než je práce, škola a vztahy. Osobním životem krom toho magického celkově pohrdají a považují jej za méněcenný. Samozřejmě je pro člověka těžké tenhle postoj dotáhnout až to extrému, ale na pokažení pár hezkých věcí v životě to myslím stačí i v menší míře.
Pozastavil bych se u toho, zda magie vskutku kultivuje. Když registruju všechny ty drby, pomluvy, urážky, podrazy… a je celkem jedno, „Kdo si začal.“ Myslím, že magie sama o sobě prostě nekultivuje. Člověk se musí kultivovat pro magii, nikoli se snažit zkultivovat magií.
To ostatně doporučuje i Karika.
Myslím, že tak činí málokdo…
No, může být. Ale upřímně řečeno si myslím, že lidé, kteří dělají magii, mají prostě stejné sklony závidět, pomlouvat a podobně…, jako běžná průměrná populace… :-/
Osobne bych rela, ze nejde primo o kultivaci, spise jako o posun/rozvoj..a to uz at v dobrem nebo spatnem. Pomluvy a drby existuji vsude a nikdy je nikdo nevymiti, existuji v kazdem spolecenstvi, skupine apod., protoze jsou lidskou soucasti a neni jednoduche se jich zbavit. Tohle se neda generalizovat a to, ze si toho hodne vsimame na poli magickem je hlavne tim, ze se v nem pohybujeme.
Souhlasím. Je to všelidské. A myslím, že magie ve smyslu technik s tím nic neudělá. Ve smyslu cesty možná přeci jen ano, ale myslím, že tam hraje roli i věk a určitá životní moudrost… Asi je to o nátuře a ochotě k sebereflexi…
To, že magie rozvíjí osobnost a kultivuje, je pravda. To, že se z velké části chováme jako děti a nedospělí frackové (minimálně na internetu, ale v reálu rovněž), je taky pravda. Nevidím v tom vůbec žádný rozpor. Případný závěr z těchto skutečností je pak už jen otázkou triviální logiky….
Když už nic jiného magie časem donutí lidi, alespoň ty, kteří nekloužou jenom po povrchu, udělat si jasno, co vlastně chtějí.
Život pro magii nebo magie pro život..spíš bych se ptal jestli život s magií nebo život bez magie..pokud si člověk vybral cestu adepta magie tak se zřejmě bude muset smířit s tím, že bude muset něco svého volného času pro magii obětovat..těžko lze konat bez nástrojů,,těžko lze snít bez fantasie…jde spíše o to nalézt vyhovující kompromis ne extrémní řešení buď a nebo…vnímat magii jako celek…já dám ona vezme já vezmu ona dá…