Občas mě napadají zajímavé analogie. Třeba kauza Stop ACTA a zatím poslední díl seriálového Sherlocka Holmese. Moriarty se taky snažil přesvědčit veřejnost, že on sám je výplodem Holmesovy podvodnické mysli. A někteří uvěřili. Nebezpečí nebrali vážně a obraceli se proti Sherlockovi. Stejně je to dle mého názoru v případě ACTA/PIPA/SOPA kampaní. Také někteří uvěřili, že je to vlastně naprosto v pořádku a obrací se proti těm, kteří protestují a tím velké nebezpečí ignorují.
Přijde mi sice ne úplně ideální, že jsou za přípravou protestů povětšinou vidět lidé, kteří nemají nějaký vyšší kredit (ne Pirátské strany si vážně nevážím), ale rozhodně se mi hlavou rozezní velké Cože?!, když si přečtu tweety jako:
WTF? (co to jako kurva je?)
Jen proto, že za nějakou opravdu správnou iniciativou stojí lidé, kterým nějak extra nedůvěřuji, ale přitom je jasné, že dělají správnou věc, tak to nepodpořím? I pokud by se Jiří Paroubek, kterého upřímně z celého srdce nesnáším, postavil boj za svobodu, tak ten boj za svobodu nebudu bojkotovat jen kvůli Paroubkovi. Jde nám o obsah nebo o obal? A na druhé straně – zjevně se organizace protestů neujal nikdo jiný, takže lepší „piráti“ než nikdo.
Dovolím si na závěr jeden citát:
Když si budeme totalitu představovat jak z Orwella, neuvidíme ji přicházet.“ (Saša Uhlová)
PS: Až nás všechny jednou zavřou za stahování hudby, doufejme, že budeme rozdělení dle hudebních žánrů (převzato odkudsi z twitteru).