Bloxxter - blog jen tak o životě

Sváteční pohanství. Pojem, který neslyším zdaleka poprvné a to ani v češtině. Sváteční pohanství je palčivý problém novopohanského proudu všeobecně, jelikož kde chybí funkční a semknutá komunita, nemůže být ani intenzivní, žitá náboženská praxe. Na slavení (či spíše neslavení) rituálů je to vidět dost dobře.

Ale ty myslím narážíš na něco jiného. Na prvek romantismu v moderním pohanství, který se projevuje například i „romantickým útěkem“ do přírody. K prvkům romantismu v pohanství mám hodně obtížný vztah – nejhorší je na tom idealizace historických a exotických kultur spojená s odporem ke kultuře vlastní a jejím hodnotám.

Na urbanšamanismu oceňuju právě, že tohle odbourává. Urban Primitive je jedna z nejinspirativnějších knih, které jsem v poslední době četla (nápověda: 3 kusy skladem v brzy otevíraném eshopu!). Kaldera je prostě naprosto brilantní myslitel a nevím, jestli by mě nemělo děsit, že právě kvůli svému přístupu žije se svojí komunitou vytlačený úplně na okraji.

Vážně pochybuju o tom, že by někdy měly prvky romantismu z pohanského mainstreamu vymizet, ale u jeho intitucionalizovanějších forem budou určitě méně patrné (např. obřady, pořádané ve městě jsou v USA běžné).

Musím říct, že by mi připadalo fundamentalistické, kdybys někoho nutil hrabat se po tmě / stát bez židle (atd.) jen tak, kvůli pocitu autenticity, ale správně odhaluješ, že chování současných pohanů je někdy v rozporu s idejemi, které hlásají. „Přírodní blouznění“ (můj vlastní hodnotící pojem neprostý hanobení) je z těchhle disproporcí asi nejnápadnější.

Ahoj:),
no popravdě souhlasím s tebou. Třeba také nechápu proč nedělat šamanismus ve městě. Město je totiž pro mě stále ekosystém. Sice plný krys, holubů, bojující flory a špíny, ale stále je.
Napadla mě ale jedna myšlenka. Proč nepoužívat baterky? Samozřejmě, že je to „ošklivé“ a narušuje to atmosféru, ale my jsme pohané tohodle věku. My neutíkáme do minulost, my žijeme přítomností. My neutíkáme od civilizace, protože z ní pocházíme. To že chodíme na posvátná místa do lesů je proto, že jsou posvátná(!!) a energetická, né proto, že jsou hezká na pohled a „drsně pohanská“. Rituály se také můžou dělat uprostřed města pokud tam najdeš energetické místo a přitom zaručíš, že tě odtamtud nikdo nevyhodí. Náš šat také není historický, ale posvátný, tak řešit neautentičnost?

Airisi, nemyslím si že ta baterka je jen otázka historičnosti, ona rozsvítit si světlo na mobilu myslím hodně rychle dostane z hlavy atmosféru po rituálům Bohům.

Použití něčeho takového v urban šamanismu už je samozřejmě mnohem méně rušivé a může to být i žádoucí.

Ostatně nevím jaká byla tma ale o Velikonocích v lese se bandě mých kamarádů a mě podařilo rozskupinkovaným před půlnocí dostat lesem na konkrétní místo zcela bez použití jakéhokoliv světla, tak si nejsem jistý nakonec bylo použití světla vůbec nutné.

Airisi, mě nevadí používání baterek, jen proč na rituálu používáme pochodně a svíčky, abychom za 10 minut se vytasili s baterkou?:-)
Jinak pokud budeš mít zájem rád Tě zavedu na „posvátná“ místa přímo v Praze, takže jsou i v městech.
Já autentičnost neřeším vůbec. To jsme se se asi nepochopili.

Doriane, jj to je ono, myslím, že by to šlo a bez větších problémů.

No já ti Cody nevím…řešili jsme to už tou cestou..ty si opravdu myslíš, že pohané kdysi dávno by šli potmě..asi těžko..měli by dejme tomu nějaké pochodně..a jak řekl Airis..žijeme v přítomnosti, takže já osobně nevidím problém, proč si nerozsvítit, když nechci frčet ze srázu dolů, popř. si cestou zlomit nohu, protože by mi to značně ztížilo život, obzvlášť když v místy hustém lese není skoro vůbec vidět.

Mab, ale já vůbec netvrdím a vůbec to neřeším jak kdysi pohani něco dělali. první co říkám, že to totálně rozbily zbytky posvátnosti po rituálu, a za druhé říkám, že ta baterka nebyla potřeba a za třetí tvrdím, proč jsme tu baterku nepoužili už na rituálu místo svíček?

Jo Cody souhlasím s tebou, že ty baterky tu posvátnost rozbily. No poučení pro příště:). S tím druhým nesouhlasím, protože já ty lesy znám. Bez světla by to fakt nešlo;)… a moje odpověď na třetí otázku: člověka také víc nasytí kus masa, než odvar z něho. Stejně tak při rituálu je dobrý čistý oheň než světýlko:). Plus oheň je požírač nevyrovnaných energií a baterka nesvítí v tak dobrém rádiusu jako svíčka:). To je teda můj úhel pohledu jako jednoho z účastníků akce:).

Z mého pohledu vůbec nešlo o baterky, ale o zmíněné doznění a zpracování rituálu. Cody to potřeboval a byl rušen. Ostatní to asi zvládli rychleji nebo pro ně použití moderní technologie nebylo k doprožití na překážku. Co z toho plyne? Příště lépe a více komunikovat o svých potřebách a očekáváních. Věřím, že když Cody příště poprosí o x minut po rituálu bez moderní technologie, patrně je dostane. Nebo se půjde domů za světla pochodní, což rozhodně jde, jen je třeba je držet jinak než baterky…

Pochodeň = symbol
Svíce či mobil = zdroj světla
Žijeme ve 21. století. To je tak nějak jasné. V tom podle mě není problém. Spíš mi přijde, že jde jen o příliš rychlé zakončení, v němž nebyl prostor pro chvíli rozjímání. Námět k zamyšlení/vylepšení atd. Nechat si zkazit dojem něčím takový, je i tak trochu škoda. Být shovívavý a jít sám k sobě stačí. I když svítí baterka, dá se zaposlouchat a přivonět k tomu pomalu doznívajícímu rituálu a všemu kolem. Hledáš problém tam, kde není. Buď rád, žes měl světlo a nezlomil sis nohu někde. :-)

Hej tak jako pohan nejsem a moc se v pohanství neviznám, nicméně historicky- nebylo pohanství, ať už řecké, římské, egyptské, sumerské atd. ve své finální podobě dosti „urbanisované“? Chrámy a poutní místa těchto náboženství přirozeně stávala ve městech, dokonce byly zosobněním urbanisace(HRAD+CHRÁM+nějaký chajdy=MĚSTO) a civilizace. Germáni a Slované „urbanisované“ a „civilisované“ náboženství neměli, avšak to hlavně kvůli tomu, že neměli ani města, ani civilisaci(k nějaké urbanisaci však stejně nakonec došlo- např. Retra). Keltové byli někde napůl-jednak měli posvátné lesíky, jednak měli chrámové oksky v opidech.

Hej tak jako záleží na tom, co si představuješ pod pojmem urbanizace. Obyčejně se tím slovem označuje masivní stěhování lidí z venkova do měst, který měl za následek jejich rozmach. Pokud se nemýlím, tak se ten termín začal používat až po Průmyslové revoluci.
Pravda je, že antické chrámy bývaly srdcem města, ovšem města, které bylo neustále v přímem kontaktu s přírodou. Jeho obyvatelé si moc dobře uvědomovali svou závislost na počasí, úrodě a tvrdé práci zemědělců. Za hradbami města končila civilizace.
Dnešní situace ve městech je už trošku jiná. Člověk už ani neví kde se vzala jeho šunka co si koupil k večeři.
Mám rád města a jejich kulturu a pulzující život, ale člověk by neměl zapomínat odkud přišel, kam se jednou vrátí a na čem je závislý. Pohanství je náboženství, které s těmito vzpomínkami pracuje a nějak se mi nevylučuje s myšlenkou civilizace a pokroku. Spíš je kultivuje.
Proto mi nevadí vymoženosti civilizace v lese, pokud jsou užité rozumně a s úctou k tomu, co tu bylo před námi a co tu bude až odejdeme. Pojem „sváteční pohanství“ je podle mě další z hloupých pojmů, kterým se kdosi snažil vymezit proti něčemu a ukázat tak, že on je ten „správný pohan.“ V rámci zachování úcty k pestré paletě přístupů k pohanství bych ho vůbec nepoužíval…

Tak já už několik pozoruhodných letů ze skal cestou z nočních rituálů zažil. jako všechny podobné úrazy/naposledy obrovská jizva ve tvaru L,Kaunaz nebo hebrejského písmena?,všechny 3 varianty maji opodstatnění, od vlčích zubů při natáčení hororu Les mrtvých./vejdou časem do našich drobných ság.
Z pohledu vyznavačů vlčího kultu. My se opravdu snažíme o romantický únik z civilizace. Ovšem necítíme se nikdo na něj duševně i fyzicky připraveni a nacházíme se ve stádiu vývoje/ač někteří z nás už města opravdu opustili/. Stejně jako u každé správné „sekty“ i u nás je přítomna vize postkatastrofického světa. Takže život ve městech považujeme, za nutný život v ruinách a používání veškerých vymožeností současné civilizace, považujeme za cílené zneužívání. Tam venku je náš bezpečný domov a tady probíhá jakási dlouhodobá mise. Vlastně mám čím dál víc pocit, že žijeme něco co připomíná hru Shadowrun.