Již potřetí jsem navštívil Broomstick Rallye v rakousku a potřetí se mi tam moc a moc líbilo. Byl to přesně takový víkend, který mi pomohl si pročistit hlavu a naladit se tak nějak tím správnějším směrem. A zase se mi nechtělo odjíždět.

Tento ročník organizoval někdo jiný a to povětšinou tým lidí z Řádu stříbrné hvězdy. Už první večer jsem byl překvapen, potěšen a příjemně pobaven. Setkal jsem se tam s dívkou (Christine), která plně akceptovaná v pohanské komunitě byla členkou IOT. Jak příjemné zjištění, že v cizině je ta situace lepší a alespoň mezi lidmi co znám neexistují takové předsudky a pochybné odsuzování lidi, co současně fungují v magii chaosu i v pohanství. No myslím, že je to důvod pro poučení.

Večer během rituálu jsme začal fakt zírat, součastí bylo ztvárnění souboje Řádu a Chaosu (což by bylo ještě OK), ale v tu chvíli kdy Řád a Chaos vytáhli světelné meče a Chaos odtušil "I am your Father" již nešlo zůstat vážný.

Musím říct, že jsem se velice pobavil, ale přišlo mi to poněkud, jak by řekl jiní, "inkonzistentní".  Jinak páteční večer jsme pak museli táhnout oslabení, protže některé lemry z české výpravy (Eris to vidíš a necháš to tak?) si šli normálně lehnout. Nechápu! Oni se jedou do rakouska vyspat! A o to horší, že se to během víkendu párkrát opakovalo. Ne nadarmo jim Zahrada říkal: "Nejsme tu na borůvkách! Víš co je to punk?".

Naštěstí mi náladu spravil Jeff a večerní bubnování (joj to jsem rád, že mám už svůj vlastní velký buben). Jeffa jsme pobavili vyprávěním o některých žabomyších problémech v Čechách a on nevěděl jestli má víc žasnout nebo se smát.

Ráno začínal program, ale musím říct, že jsme se žádného z workshopů nezúčastnil, protože mě tentokrát nezaujal. Pokud se teda nepočítá to, že jsme pomáhal stavět Black Tent. Zato jsme se zúčastnili Pagan Games, které jsme s Johankou vyhráli (ta holka z toho měla fakt druhý vánoce). K tomu bych podotknul, že Pagan Games se zúčastnili 2 české týmy a obsadili 2 první místa. Tak jak už to v Rakousku bývá.

Treasure hunt se zdál být oproti tomu propadák. Keltská mytologie a hodně, hodně těžká angličtina nás dost dostala, ale o co větší překvapení pak bylo, když jsme zjistili, že opět dva české týmy (ačkoliv jsme mysleli, že jsme to dost prokoučovali) byli na 2 místě. Boží, Jeff měl fakt "radost" 🙂

Ovšem večerní předvečeřové soarré se fakt povedlo – tak mě napadá, znáte ten vtip o kaprovi co plave medu?

Po večerním rituálu jsme trávil večer u ohně s mnoha bubny i dvěma kytarami, zbívalo se česky, německy i anglicky a i nějaký ten chant zazněl. Byla to fakt krása.

Druhý den ráno byl už opravdu jen melancholická návrat z úplně jiného světa zpátky. Bylo tam krásně, ale když to dopadne dobře tak se přáteli z Rakouska brzy uvidím.