02.05.08
A takhle to tedy bylo …
Nasledující povídku napsala moje kamarádka, která používá pseudonym Maruška Medová.
Zdenda přichází do lokálu, vedle sedí Xaltotun.
Zdenda, mile: “Ahoj Xaltíku… mohl bys prosímtě na chviličku?”
Xaltotun: “Ale jistě, na slušné lidi si najdu vždycky čas”
Vyjdou před hospodu. Locki se otočí ke Snopovi:
“Co mu tak může chtít?” Snop krčí rameny a lije si do piva další čaj. Po chvíli se zvenku ozve výkřik.
Locki: “co to bylo?”
Olii: “Znělo to jako Xaltotun”
Snop: “Hej vy tam venku, držte hubu!”
Po chvíli se vrací Zdenda: „Xaltotun se omlouvá, musel odejít.. ale všechny pozdravuje.“
Následuje půl hodina rozhovorů o magii. Poté:
Locki: “pššt. Zdendo?”
Zdenda: “jo?”
Locki: “Xaltotun.. tys ho zabil, viď?”
Zdenda: “… jo…”
Locki zasněným tónem: “jaké to bylo?”
Dodatek: O Xaltotunovi se říká, že je v tuto chvíli v cizině. Opravdu? A co na to Jan Tleskač?
Dodatek č. 2: Veškerá podobnost se skutečnými osobami a ději je čistě náhodná.
Sepsáno dle http://www.vampire.cz/litery/show.php?&what=31
(Doposud nehodnoceno)
Loading ...
Anfiros
napsal/a,
Květen 2, 2008 v 15:13
Na tomto jde krásně vidět jak je česká magická komunita ne-efektivní, místo toho aby Xaltyho rituálně zabili, snědli mu srdce a potom o tom napsali do magického deníku si jenom Zdenda soukromničí :D.