V loňském roce vydalo slovenské nakladatelství Ikar další knihu Jozefa Kariky, které již po internetu koluje pod zkratkou KPMZ. Nerad hned z úvodu pohlížím na knihu nekriticky, ale v tomto případě věřím, že tato kniha bude opěvována a zatracována a hlavně používána ne méně než slavná Bardonova Brána k opravdovému zasvěcení. Myslím, že srovnání s Bardonem je víc než vhodné. Myslím, že po Bardonovi je toto jednoduchá, věcná a praktická „učebnice“, která po necelém století po Bardonovi dobře reflektuje dění v současné magické scéně.

Kniha je rozdělena do 2 částí. V první najdeme cvičební lekce rozdělené do 26 týdnů, kdy každý týden je rozdělen na část s klíčovými pojmy a s podrobným vysvětlením, poté shrnuté cvičení na patřičný týden, pak velice užitečná část Praktické tipy a poté ze zkušenosti J. Kariky plynoucí Nejčastější otázky a problémy. Tento koncept se mi zdá velice vhodný, kdy každý týden je shrnut na pár stránkách a tak splňuje dobře koncept učebnice.

Druhá část byla pro mne podstatně zajímavější, protože zde autor rozebírá zajímavé části týkající se magické teorie i praxe, ať jsou to části, které mě byly známé, části, které znám pod jiným jménem a nebo č8sti které pro mě alespoň pojetím byly novinkou. Musím říct, že právě tato část, kde se objevují názvy kapitol jako Magické myšlení, Genetická magie, O paměti měst, Osobní démoni a tělo a Nové psychologické modely magie mohou být zajímavé nejen pro začátečníka. Taktéž se můžeme dozvědět, že autor sám, pokud magii přímo nepraktikuje a není tedy ve správné mapě reality, v magii nevěří (!), což je myslím krásnou ukázkou chaos magického myšlení.

Pokud bych mohl shrnout, tak je ideální pro začátečníky, kteří v ní mohou najít vhodnou odpověď na otázku – čím začít?, pokročilí se mohou při četbě první části nudit, i když tam najdeme díky osobnímu přístupu mnoho zajímavých postřehů a občas i vtipně ironické glosy. Pro pokročilejší vidím zajímavou druhou část. Rozhodně musím celou knihu zhodnotit velice kladně, protože po přežitém Bardonovi a akademických spisech Universalistů a jejich nástupců a následovně po převážně kompilátních dílech Josefa Veselého je toto rozumná volba pro hledající.

Na závěr nemohu než citovat několik vět, které mě zaujmuly a myslím hezky vypovídají o autorovi i knize samotné:

„Okrem mnohých iných vecí tu nenajdete ani vetu v duchu: „Žial, velmi nás to mrzí, ale nie je nám dovolené odhalit viac“. Před týmto klišé okultistickej literatúry uprednostňujem prosté „neviem“.

„Neexistujú správne a nesprávne magické ciele.“

„Ako vnímat a do akej miery brať „vážne“ autora tohoto kurzu? Rozhode nie príliš vážně. Autor si nie je vedomý žiadnych svojich celosvetovo prínosných inkarnácií, prechádzajúcic jeho terajšiemu vteleniu. Taktiež može takmer s úplnou istotou prohlásit, že nie je vyslancom Božej Prozretelnosti, Velkého Bieleho Bratrstva, ani inej podobnej inštitúcie. Nevyniká akášickou jasnovidnosťou a v 95% času ani inými nadrirodzenými schopnosťami…“

„Medzi telom a nevedomím existujú určité vzťahy. Démoni neúspechu majú tendenciu „zabývať“ sa v tej časti vášho tela, za ktorů sa hanbíte a ktorej prisudzujete zásluhu na danom neúspechu.“

Další recenze u Kojota.